Favorizovaná texaská zpěvačka Beyoncé s deseti nominacemi dokonce přepsala dějiny, když vyhrála šest zlatých gramofonků v jednom roce, což se ještě nikdy žádné ženě v historii nepodařilo. Pětkrát dosud zvítězily Lauryn Hill, Alicia Keys, Norah Jones, Amy Winehouse, Alison Krauss, ba i sama rekordmanka. Absolutní primát drží mimochodem s osmi trofejemi Michael Jackson a Carlos Santana. Osmadvacetiletá manželka rapera Jay – Z má tak doma už celkem šestnáct sošek.
Nejsledovanější závěrečnou oblast alba roku jí však vyfoukla dvacetiletá vytáhlá pop countryová pensylvánská kolegyně Taylor Swiftová se svou druhou deskou Fearless. Amerika se z ní může zbláznit, málem jako z Baracka Obamy před volbami, Fearless bylo loni nejprodávanějším albem v zámoří s počtem 3,2 milionu prodaných kusů a do kin jde brzy Marshallova komedie Na sv. Valentýna, v níž má první filmovou roli. Čas od času se zřejmě musí vyprojektovat nějaká další Britney Spears.
Pokud uvážíme, že tuhle přihrádku zdobí klasická alba jako beatlesácký Sgt. Pepper’s (1967) Simonovo a Garfunkelovo Bridge Over Troubled Water (1970), Joshua Tree U2 (1987) či z poslední dekády skvělý double Speakerboxx/The Love Below od OutKast (2004) nebo loňský nečekaný ohlas spojení Alison Kraussové a Roberta Planta Raising Sand, tentokrát si bázliví členové akademie dřepěli na uších.
Jako by loni nevyšla spousta důležitějších snímků, přičemž nepředpokládám, že by zrovna vyhrál Merriweather Post Pavillion baltimorských Animal Collective, takřka nejdobrodružnější příklad, jak může znít muzika koncem první dekády nového tisíciletí. Stejně tak se v USA najde minimálně 49 lepších kapel než nashvillští tři bratři a bratranec Kings of Leon, kteří třikrát vyhráli s údajně nejlepší rockovou písní, jako nejlepší rocková kapela, a dokonce uzmuli i trofej nejlepší nahrávka roku za baladu Use Somebody.
Nezáživnost večera neprotrhly ani akrobatické cviky Pink na hrazdě, natož všelijak vymaškařená Lady Gaga. Nejsympatičtěji působil coby dekorovaný největší talent jižanský soubor Zac Brown Band, chlapíci ve flanelových košilích, kteří jako by přišli ze saloonu.
Ošlehané tváře veteránů Pakliže se na pódiu objevily ošlehané tváře veteránů, ti řekli jen pár slov a předali ceny, jako bezmála sedmdesátiletý Ringo Starr, dvaašedesátiletý Alice Cooper, nebo si krátce zahráli – viz pětašedesátiletý kytarista Jeff Beck v poctě Lesu Paulovi nebo sedmašedesátiletý dvojník neblaze proslulého exproděkana Milana Kindla pianista Leon Russell. Mezitím si přibral do sbírky už dvacátou Grammy Bruce Springsteen jako nejlepší rockový zpěvák, zdaleka neodepsaný Eminem vyhrál s nejlepším rapovým albem Relapse, Joe Zawinul s nejlepším moderním jazzovým albem 75, Mamadou Diabate za nejlepší tradiční album world music Douga Mansa a Steve Earl za nejlepší moderní folkové album Townes.
Předpokládaný citový vrchol nastal, když se promítal trojrozměrný ekologický klip Earth Song Michaela Jacksona z jeho již navždy neuskutečněného loňského turné This Is It a publikum, obdařené patřičnými brýlemi, za nimi skrývalo slzy. Nutno uznat, že řečnické vystoupení nejstaršího, jedenáctiletého martyrova syna Prince Michaela a o rok mladší dcerky Paris bylo důstojné a vkusné. Což se o celém ceremoniálu zdaleka říci nedá. Obávám se, že pokud se bude na letošní ročník z nějakého důvodu vzpomínat, tak jen kvůli rekordu Beyoncé.
