Denně v Česku uteče nebo zmizí 27 dětí

Dokud se děti nenajdou, zůstávají jejich jména a fotografie v evidenci 20 let. Za tu dobu se promlčuje vražda, kterou policisté vždy berou jako jednu z možných verzí osudu dítěte. V evidenci dodnes zůstává například Ivana Košková, která se ztratila v červenci 1997 ve svých 14 letech. Pátrání stále pokračuje i po Janu Nejedlém, který se ztratil ve svých deseti letech v roce 1998.

Přibývá dětí, které unáší jeden z rodičů
Výrazně se zvýšil počet dětí, které utíkají z dětských domovů a ústavů. Jen letos do května už policie pátrala po 2105 mladých lidech mezi 15 a 18 lety, kteří utekli z dětských domovů a dalších ústavů. Za stejnou dobu z ústavní výchovy uteklo 434 dětí do 15 let. Loni policie pátrala po 4993 svěřencích starších 15 let a 1440 mladších 15 let. Někteří z nich jsou takzvaní "notoričtí útěkáři."

Neustále přibývá i malých dětí, které unáší jeden z rodičů. Ze statistik však nelze podle Kopecké vyčíst přesné číslo. Podle ní tyto případy bývají velmi nepříjemné jak pro děti, tak pro policii a soudce. "Rodiče si tím mezi sebou vyrovnávají účty a to dítě to poznamená do konce života," řekla Kopecká. Pro policisty je těžké tyto děti hledat, protože rodina únosce často kryje.

Pomoci při hledání dětí by mohl národní výstražný systém
Tragické jsou pak případy, kdy únosy končí smrtí nebo kdy se dítě vůbec nenajde. V prosinci loňského roku policie nalezla mrtvé tělo pětiletého Honzíka Rokose, kterého unesla matka od otce, který měl syna v péči. Z chlapcovy vraždy je podezřelá matka a její přítel.

Pomoci při hledání dětí by mohl výstražný systém. Národní výstražné systémy pro náhlé případy pohřešovaných dětí vyžadují úzkou spolupráci policie, médií a dopravních systémů. Ve chvíli, kdy se policie dozví například o uneseném dítěti, televize o tom okamžitě odvysílá zprávu. Fotografie dítěte by se měla objevit také kolem cest, například na benzinových pumpách a podobně. Kroky k jeho zavedení nyní připravuje ministerstvo vnitra ve spolupráci s resortem ministryně pro lidská práva a menšiny Džamilou Stehlíkovou (SZ). Stehlíková chce, aby se toto téma stalo jedním z hlavních přínosů českého předsednictví v EU.