O tom, jak konkrétněji si to ukrajinská strana představuje, budou ještě diskutovat. Následně se chce Gazdík obrátit na kraje a Ukrajině vyhovět.
Současně ale ministr zdůraznil, že prioritou resortu je i nadále integrace uprchlíků do českých škol, jak to doporučují odborníci i mezinárodní zkušenosti. To ostatně reflektuje i novela takzvaného lexu Ukrajina, kterou v úterý zrychleně v režimu legislativní nouze schválili poslanci. Podle ní mohou od září vznikat ukrajinské třídy jen v nezbytně nutných případech a po nezbytně nutnou dobu. V těchto třídách budou moci učit ukrajinští pedagogové. Škola by ale měla zajistit, aby se uprchlíci co nejvíce potkávali s českými žáky. Třeba na společné výuce tělesné nebo výtvarné výchovy, školních akcích, ve školní družině a podobně.
Školy budou moci vytvářet pro děti uprchlíků oddělené třídy, schválila vláda |
Ministerstvo školství (MŠMT) si přesto uvědomuje, že v některých regionech, hlavně v Praze a jejím okolí, v Plzni či v Brně, k plné integraci hned od začátku školního roku zřejmě nedojde. Tyto lokality jsou totiž mezi uprchlíky nejoblíbenější a nejvíc se do nich stěhují.
Do tříd všichni povinně
Poslanec Ivo Vondrák (ANO) na jednání školského výboru, které předcházelo plénu, neuspěl s návrhem zařadit do lexu Ukrajina možnost, aby si uprchlíci mohli vybrat, jestli se budou chtít vzdělávat v českých školách, nebo distančně. Na základní školy se totiž podle údajů ze začátku května zapsalo a integrovalo jen 38 procent Ukrajinců odpovídajícího věku, kteří se v Česku zaregistrovali. Od září by ale měli do školy začít chodit všichni, kdo v Česku pobývají minimálně 90 dnů. Podle Vondráka existuje velká skupina uprchlíků, kteří se chtějí co nejrychleji vrátit na Ukrajinu a o integraci nestojí. Proto by jim mělo Česko vyhovět a umožnit, aby se vzdělávali formou distanční výuky, kterou zajišťuje Ukrajina.
Němci nemají o uprchlících přehled vůbec. Ani v Česku bychom z toho neměli dělat problém, říká hejtman |
To ale Gazdík i jeho náměstkyně Pavla Katzová odmítli.Nikdo totiž neví, jak dlouho bude válka na Ukrajině trvat. A čím déle bude Česko integraci cizinců oddalovat, tím hůře to podle Katzové může pro stát skončit. „Každý další měsíc, kdy děti necháme v sociální izolaci bez možnosti adaptovat se na českou společnost, je obrovské riziko i pro českou společnost,“ upozornila.
Vyřazení žáků ze školy
Lex Ukrajina má pomoci školám ještě s jednou věcí. Doposud se totiž musely občas potýkat s tím, že se ukrajinská rodina přestěhovala buď do jiného kouta republiky za volným pracovním místem, nebo do zcela jiné země, a nedala to škole vědět. V případě, že rodiče dítě ve škole neomluví a nejsou k sehnání na telefonu ani e-mailu, musí ředitel školy informovat policii a upozornit na podezření ze zmizení dítěte. Uprchlík přitom už může být dávno zapsaný na nové škole.
Do novely proto přibyl paragraf, podle kterého může škola žáka vyřadit ze školy, pokud minimálně 15 vyučovacích dnů nepřijde do školy a nedoloží důvody své nepřítomnosti. MŠMT má navíc podle úpravy možnost požadovat po škole údaje o cizincích z jejich dokumentace nebo školní matriky. Ty pak může sdílet s ministerstvem vnitra, policií, ministerstvem práce a sociálních věcí či s úřadem práce.
