12. března 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Diplomaté se lvíčkem na prsou. Sportovci chtějí reprezentovat Česko i poté, co skončí s kariérou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Eva Samková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eva Samková. | foto: Archiv Evy Samkové

PRAHA Eva Samková zažila po návratu z Pchjongčchangu bouřlivé oslavy. Doma ve Vrchlabí jí k bronzu ve snowboardcrossu přišel pogratulovat mimo jiné i sám Krakonoš. Po olympijské pauze nadějnou sportovkyni čekají nové povinnosti. A mezi ně patří i návrat do školních lavic, kam zamíří hned tento týden.

Samková je jedním z 23 studentů, kteří se vzdělávají v oboru sportovní diplomacie v rámci výuky, kterou loni spustil Český olympijský výbor (ČOV) ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou (VŠE). Kromě Samkové se na studium vrhla třeba také skikrosařka Nikol Kučerová, která na olympiádě v Koreji skončila 14. V „soupisce“ studentů sportovní diplomacie najdeme také funkcionáře, rozhodčí i trenéry.

Nejde o klasické studium zakončené diplomem, ale o roční program. V každém semestru absolvují sportovci pět třídenních bloků, v nichž mimo jiné získají přehled o základech práva, dozvědí se, jak napsat tiskovou zprávu nebo udělat dobrý rozhovor, na učí se říct si o lepší ohodnocení nebo si nanečisto vyzkoušejí, co obnáší diplomatická recepce.

Jan Martin Rolenc, který nové sportovní diplomaty na VŠE učí strategii vyjednávání, si partu sportovců, mezi nimiž jsou i dvě olympioničky, pochvaluje. Podle něj je výuka hodně živá. „Oni mají často bohatší životní i pracovní zkušenosti než většina běžných studentů. Myslím, že je to dáno jejich větší soutěživostí i tím, že náš program absolvují nad rámec svých běžných povinností, takže si z něj chtějí odnést co nejvíc,“ líčí pedagog.

Hravá výuka

Rolenc ale zároveň přiznává, že na rozdíl od ostatních předmětů, které na VŠE vyučuje, je ten pro sportovce více hravý. „Kromě krátké prezentace se můj kurz skládal de facto jen z diskusí, brainstormingů, osobnostních testů a především her a simulací vyjednávání,“ vysvětluje.

Dva semestry na VŠE by měly účastníkům z řad závodníků pomoci najít uplatnění poté, co vrcholový sport pověsí na hřebík. A těm ostatním zase pomoci prosadit se ve sportovních organizacích nejen doma, ale i v zahraničí. „Jen tak budeme mít šanci ovlivňovat to, co se ve světovém sportu děje,“ míní Roman Kumpošt, místopředseda ČOV pro mezinárodní vztahy.

Na to, že by mohla šířit dobré jméno Česka nejen jízdou na snowboardu, myslí i Samková, která má zkušenosti i s klasickým vysokoškolským oborem. Právě kvůli přípravě na olympiádu v Koreji loni přerušila studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. „Chci se připravit, abych věděla, jak to ve sportu funguje nejen po té čistě sportovní stránce. Abych nějak pomohla českému sportu, pokud budu mít tu možnost,“ řekla Samková loni v říjnu, když se na dvousemestrální kurz na VŠE zapsala.

Její slova potvrzuje i pedagog Rolenc. „U těch mladších, předpokládám tedy stále aktivních sportovců, bylo vidět, že plánují nebo už usilují o nějakou další práci pro sport,“ všímá si.

I když sportovní diplomacie není plnohodnotné studiu, získané dovednosti se mohou hodit. Pro drtivou většinu sportovců je totiž přechod z vrcholového sportu do běžného života velmi obtížný.

Potvrzuje to i loňská studie Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Výzkumníci vyzpovídali šestnáct bývalých špičkových sportovců a pokusili se zjistit, jaká je převládající zkušenost s přechodem do „života po životě“. Naráželi přitom na stejné příběhy. V době, kdy byli respondenti na vrcholu, mysleli jen na závodění a tréninky, na nic ostatního nebyl čas ani chuť. A když se začali pídit třeba po práci trenéra nebo rozhodčího, zjistili, že na to potřebují studovat a skládat zkoušky. „Pro většinu respondentů byl konec aktivní kariéry konec světa,“ shrnuje Zora Svobodová, hlavní řešitelka projektu.

Kromě přirozené cesty v podobě trenérské nebo manažerské kariéry někteří sportovci zkoušejí zakotvit i ve zcela jiných oborech. Třeba Tomáš Berdych podniká v byznysu se solárními elektrárnami, z desetibojaře a zlatého medailisty z olympiády v Barceloně v roce 1992 Roberta Změlíka je dnes hoteliér. Někteří pak nastartovali novou kariéru v politice.

  • 2Diskuse

Najdete na Lidovky.cz