Zákaz klecových chovů totiž podle Křečka povede k tomu, že řada chovatelů drůbeže skončí a jiní budou muset masivně investovat, aby na trhu zůstali, což povede opět k vyšším cenám. Vyjma vajec ovšem značně podražil i cukr. Křeček má za to, že velký díl viny za vysoké ceny nesou velcí tuzemští zemědělci.
„Já jsem přesvědčen, že zásadní problém je v tom, že nemáme dostatečnou konkurenci na našem trhu. Problém je u velkých zemědělců, kteří zneužívají své postavení na trhu. Viděli jsme rekordní zisky za loňský rok, takže zemědělci, kteří plakali, jak se budou mít špatně, zažili pravý opak,“ doplnil k problému.
Krize se promítá do celé ekonomické situace
Osobně vidí nejmenší problém u zpracovatelů, jistou vinu za vysoké ceny některých potravin nesou podle něj i obchodníci. „Jsou potraviny, kde zneužívají své situace obchodníci, a jsou i potraviny, kde je skutečně malá konkurence,“ zhodnotil ekonomický poradce předsedy vlády.
Zároveň nastínil, kde by viděl cestu k řešení a snížení cenové relace. „U velkých zemědělců se domnívám, že se musí udělat více kontrol. Musí dbát na to, aby konkurenční prostředí skutečně fungovalo, aby se nemohla zneužívat tržní síla,“ popsal Křeček, který by byl rád, kdyby se podařilo do oboru nalákat další lidi, čímž by vznikaly nové obchody či zemědělští výrobci.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula reagoval, že se krize nepromítá pouze do cen potravin, nýbrž do celé ekonomické situace.
„Počátek celého problému je podzim 2021, kdy začaly explodovat ceny elektrické energie, plynu a vše, co s tím souvisí. Česká vláda neudělala v této chvíli už za víc než rok a čtvrt vlastně vůbec nic s výjimkou debaty o cenách elektrické energie a na všechny ostatní se vysloveně vykašlala,“ zdůraznil odborový předák.
Cesta v uplatňování zákona o regulaci cen?
Středula vidí pro změnu cestu v uplatňování zákona o regulaci cen. „Je to otázka jenom vytipování nejčastěji nakupovaných potravin pro obyvatele,“ nastínil Středula s tím, že je to rovněž nástroj pro ceny energií, vody či léků.
V oblasti zemědělství však vláda premiéra Petra Fialy neudělala podle Středuly nic. „Úplně zarážející bylo prohlášení pana ministra zemědělství (Zdeňka Nekuly z KDU-ČSL, pozn. red.), který po roce řekl, že ty marže jsou vysoké, ale je to jeho zodpovědnost, aby se k tomu postavil,“ kritizoval Nekulu šéf ČMKOS.
Podle šéfa odborů se v Česku ceny utrhly, což je důvod, proč lidé raději jezdí nakupovat do Polska. Poté opět zdůraznil, že je nutná regulace. Na jeho slova reagoval ekonom Křeček.
„Chci, aby se lidem ušetřilo v rodinných rozpočtech. V Polsku je to teď opravdu výhodnější. Už se to vyplatí i Pražanům. To ale není řešení, říkat lidem, aby jezdili do Polska,“ reagoval Křeček. Nákupy v zahraničí podle jeho slov mají totiž vliv na českou ekonomiku.
„Shodnu se s panem Středulou, že tady produkujeme obrovské bohatství, ale není to vidět na životech našich občanů,“ doplnil dále Křeček.
Dřívější důchod pro náročné profese
Řeč také přišla na věk odchodu do důchodu. „Jedna věc je věk odchodu do důchodu. Druhá je pak dřívější odchod pro náročné profese, například pro hutníky či pracovníky z chemického průmyslu,“ komentoval Středula.
Křeček poté varoval, že další generace penzistů se bude mít výrazně hůře. Současně zdůraznil, že nic na tom nezmění ani schválení důchodové reformy, na které pracuje Fialova vláda. „To je prostě nevyhnutelné kvůli demografii a kvůli tomu, že chceme i současným penzistům dopřát vysoké penze. Tam bude vznikat nějaký dluh, který se samozřejmě bude muset jednou zaplatit,“ dodal ekonom.
S jeho slovy Středula ostře nesouhlasil. „Takže bychom měli našim občanům říct: ,Vy budete donekonečna chudšími než Rakousko, Německo, Francie, Slovinsko, protože jste prostě v Čechách?’ Neakceptovatelné, absolutně neakceptovatelné,“ pronesl odborový předák, který zároveň uvedl, že není namístě, aby se s tím lidé smířili.
Středula však podle Křečka jen „vytváří iluzi, že když zvýšíme daně, tak se budou mít všichni lidé lépe“. „Máme nějakou ekonomiku a samozřejmě část z ní prostřednictvím daní dáme do státního rozpočtu. Pak ty peníze přerozdělujeme, ale tím nezvětšíme velikost té ekonomiky,“ doplnil ekonom a současně dodal:
„Představa, že vyřešíme problémy zvýšením daní, že najednou všem budeme moci rozdávat plnějšími hrstmi a že se ta společnost jako celek posune na západ, tak to není.“
