Na tiskové konferenci to potvrdil ministr kultury Václav Riedlbauch.
Několik let trvající zápas o to, aby Česká republika dostala šanci vrátit se na kinematografickou mapu Evropy a být schopná produkčně konkurovat ostatním evropským zemím, úspěšně skončil. Přestože plán zavést podpůrný program finančních pobídek česká vláda schválila už v říjnu 2009, čekalo se ještě na vyjádření Evropské komise. Na program podpory českého filmového průmyslu teď kývla i ona.
Podle ministra kultury Václava Riedlbaucha má program nejen podpořit filmovou produkci v České republice a zvýšit konkurenceschopnost tuzemského filmového průmyslu v evropském i světovém měřítku, ale také posloužit jako dodatečný zdroj financování české národní kinematografie. Je určen snímkům hraným, animovaným, dokumentárním i televizním.
Podmínkou však je, aby projekt splňoval kritéria kulturního testu. V prvním kole ucházení se o navrácení části proinvestovaných zdrojů vyplní čeští i zahraniční producenti formulář, v němž musejí prokázat kulturní hodnoty zamýšleného projektu. Osm kolonek pátrá po tom, zda je film založený na události významné pro českou či evropskou kulturu, zda je adaptací jiného kulturního díla, zda reflektuje důležitou českou nebo evropskou hodnotu atd. Žádost posoudí pětičlenná programová rada. Do té byli ministrem kultury jmenováni rektor AMU Ivo Mathé, ředitel České filmové komory Petr Mošna, režisér a člen prezidia Herecké asociace Ondřej Kepka a producenti Jan Balzer a Karel Kochman. Ředitelka ministerského odboru médií a audiovize Helena Fraňková odhaduje, že kulturním testem by ze současné české filmové produkce neprošly dvě třetiny titulů. Zdánlivě banální dotazník podle ní vůbec není lehké úspěšně vyplnit.
Teprve se souhlasem rady žádost putuje do druhého kola. V něm už se zohledňuje konkrétní rozpočet, natáčecí plán či štábová listina. Po natáčení producent odevzdá ministerstvu zauditované vyúčtování a žádost o navrácení finančních prostředků. Ministerstvo zkontroluje uznatelnost jednotlivých položek a z těch uznaných producentovi vrátí prostřednictvím dotace dvacet procent.
Podobně fungující finanční pobídky jsou běžné ve většině „filmově civilizovaných“ zemí. Právě kvůli tomu, že je zavedly mnohé okolní státy, Česká republika ztratila konkurenceschopnost: velké zahraniční produkce, které dlouhodobě využívaly vysokou profesionalitu našich filmových pracovníků a pestrý výběr lokací, se začaly za lepšími finančními podmínkami přesouvat do Maďarska a jinam. Mnohdy za mini putovali i čeští filmoví pracovníci. Zahraniční investice do filmu poklesly mezi lety 2003 a 2008 z pěti miliard na sedm set milionů korun. Odliv zahraničních peněz zasáhl celý tuzemský filmový průmysl včetně odvětví na něj navázaná, jako je třeba doprava, ubytování, stravování a další služby.
Filmoví producenti mohou o navrácení části nákladů žádat od včerejška. Formuláře a další informace najdou na webu www.ppfp.cz (adresa je zkratkou Programu podpory filmového průmyslu). Pro rok 2010 je připraveno 400 milionů korun, z nichž 150 milionů jsou takzvané prostředky vázané. Je tedy připravena pobídka pro dvě miliardy korun, utracené za filmování v České republice.
