PRAHA Kdo se dostaví v noci na zítřek do brněnského knihkupectví Michala Ženíška v pasáži Alfa, může se o půlnoci stát prvním majitelem „sebraných spisů“ Jana Antonína Pitínského na světě. Přesněji, jako první si koupí publikaci, která zahrnuje veškerou dosavadní divadelníkovu tvorbu. Kniha Všecko napsané aneb Hry, prózy, básně, hrůzy. A jestli se navíc převlékne za originálního autora a režiséra, dostane třicetiprocentní slevu. U bezmála tisícistránkové knížky to může udělat dost.
Svazek vydává a s pompou ne nepodobnou premiérám pokračování o Harrym Potterovi uvádí nakladatelství Větrné mlýny v grafické úpravě Kateřiny Wewiorové. Obsahuje hry Matka, Pády, Buldočina, Park, Pokojíček a Betlém, prózy Praha, Wolker a Bezruč, Jedoun a Medoun, scénáře Ananas a Arizona a sbírky veršů Lulku tatíčkovi, Epilog a Wilsonův madridský podzim.
J. A. Pitínský (kvůli neustálému hostování přezdívaný létající režisér) v posledních třiceti letech zanechal výraznou stopu nejen v českém divadle. Zakládal soubor Tak-tak (1978), byl archivářem a inspicientem v Divadle na provázku (1978-1981), stál u zrodu Ochotnického kroužku (1985) a po jeho sloučení s HaDivadlem a vzniku Kabinetu múz v něm působil jako režisér (1990-1992). Spoluzaložil také brněnské kulturní centrum Skleněná louka (1993) a podílel se na uměleckém vedení Divadla Na zábradlí (2001-2002).
Od roku 1990 se Pitínský věnuje výhradně divadelní režii, spolupracuje s různými scénami po celé České republice i na Slovensku; vytvořil už kolem devadesáti inscenací. Kromě toho ze slovenštiny převedl román Rudolfa Slobody Láska a hru Armagedon na Grbu, ve vlastní samizdatové edici Žeň graefenbergská publikoval překlady polských a dalších básníků. Pro Českou televizi natočil také dva krátké filmy: Z dopisů neznámého, pravděpodobně poručíka, známé, pravděpodobně kurtizáně a Jundrov je krásnější než Kampa (básně o fotbalovém Brně).
