Čtvrtek 25. července 2024, svátek má Jakub
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Dobře hlídají. Ale co když uletí?

Česko

  11:28
PRAHA - K ochraně letišť před ptáky používají čeští sokolníci nejen známé sokoly stěhovavé, rarohy velké, poštolky a orly, ale také křížence těchto dravců.

Sokolník Petr Oubrycht vypouští svého svěřence,samce Nazgula, křížence sokola loveckého a raroha velkého. foto: Luboš PavlíčekČTK

Obrovská hejna špačků, kvíčal a „letky“ vlaštovek představují veliké nebezpečí pro letištní plochy. Podle sokolníků jsou přitom právě kříženci dravců nejlepší ochranou před střetem ptáka s letadlem. Kříženci jsou totiž větší a rychlejší než jejich normální příbuzní.

Například na vojenském letišti v Náměšti nad Oslavou s úspěchem využívají křížence raroha velkého a sokola stěhovavého. Tento hybrid je mezi českými sokolníky jedním z nejoblíbenějších.
„Kříženci mají lepší lovecké vlastnosti než běžní dravci. Pokud zkřížíme sokola, který je rychlý, mrštný a obratný, s velkým a silným rarohem, podaří se krásný jedinec nejen pro oko. Stane se z něj skvělý lovec,“ říká Aleš Steinbrecher ze sokolnického střediska v Kladně.

Ornitologům se kříženci nelíbí
Využívání ptačích kříženců ale vadí českým ornitologům. Ti se totiž obávají toho, že sokolníkům mohou kříženci uletět a proniknout do volné přírody. Problém je podle ornitologů v tom, že když se takový kříženec dostane do volné přírody a pokusí se zahnízdit, obsadí místo volně žijícím sokolům. „Pokud je kříženec neplodný a získá partnera z volně žijící populace sokolů, obsadí hnízdiště. Tím zablokuje další rozmnožování volně žijících sokolů,“ tvrdí Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.

Tak mohou kříženci oslabit volně žijící populaci sokolů. Riziko, že kříženec opravdu sokolníkovi uletí, je podle odborníků značné. „Stává se to. Do volné přírody se dostávají. I přesto, že sokolníci dělají vše proto, aby tomu tak nebylo,“ soudí Voříšek.

Možné nechtěné „výlety“ kříženců potvrzuje i Steinbrecher: „Samozřejmě že mohou uletět všichni ptáci. Sokolník ale musí udělat maximum pro to, aby se to nestalo. Máme na ptácích vysílačky. A každý sokolník má povinnost ptáka dohledat.“ Obavy z útěků ptačích kříženců jsou namístě. V Německu už byl zaznamenán případ, kdy se jim podařilo zahnízdit. „Dopadený“ pár byl tvořen hybridním samcem a samicí sokola stěhovavého. V hnízdě byla dokonce dvě mláďata. „To může mít důsledky, co se týče druhové čistoty,“ obává se Voříšek.

V Německu se již ornitologové se sokolníky dohodli, že nebudou chovat ani vytvářet nové umělé hybridy s podílem sokolů stěhovavých.

V Česku však křížení druhů není zakázáno. „Neexistuje předpis, který by produkci kříženců zakazoval. Pouze je zakázáno jejich úmyslné pouštění do přírody,“ potvrzuje právnička a členka klubu sokolníků Marcela Medková.