Závěry jaderného summitu: ničení zásob uranu a plutonia, ostražitost před teroristy, přísnost na Írán.
WASHINGTON Vypadalo to skoro jako divadelní představení. Nejdřív hlas z reproduktorů ohlásil, že za 15 minut začne tisková konference s Barackem Obamou. A po čtvrthodině se americký prezident objevil na pódiu, dole v tichosti sedělo několik set novinářů z celého světa. Přikráčel sám, jako by šel zrovna kolem, a hned začal mluvit. Na širokém pódiu stál sám, scénu dotvářela jen všudypřítomná modrobílá loga summitu o jaderné bezpečnosti. Jedno velké za ním, jedno malé na řečnickém pultíku a pro jistotu ještě čtyři na každé straně pódia.
Summit, na který Obama pozval státníky z více než čtyř desítek zemí včetně českého premiéra Jana Fischera, se nesl právě v duchu zabezpečení jaderných zásob: tedy plutonia a uranu. „Aby se nikdy nedostaly do rukou teroristů, kteří by je jistě použili,“ varoval Obama hned v úvodu závěrečné tiskové konference. Už během dne použil i konkrétní přirovnání: množství plutonia o velikosti jablka by stačilo k útoku, který by mohl připravit o život statisíce lidí.
Během závěrečné tiskové konference hned dvakrát zmínil Prahu, a to v souvislosti se svým loňským projevem na Hradčanském náměstí. To když mluvil o cíli dostat jaderný materiál všude na světě během čtyř let pod kontrolu, což mu odsouhlasili i ostatní účastníci washingtonského summitu – i když později přiznal, že to vše závisí jen na dobré vůli jednotlivých zemí. Výsledky dvoudenní akce byly dávkovány postupně. Kromě společných závazků, které obsahuje závěrečné komuniké, šlo i o sliby jednotlivých zemí. Ještě než summit začal, slíbila Ukrajina, že se do dvou let zbaví zásob vysoce obohaceného uranu, který by stačil na výrobu několika jaderných bomb. A podobně i včera Mexičané během jednání slíbili, že své zásoby vysoce obohaceného uranu přemění v méně obohacený materiál, kde už nehrozí takové riziko zneužití k výrobě jaderných zbraní. Závazky dalších zemí pak Obama přidal na závěrečné tiskové konferenci – zmínil mimo jiné Kanadu a Chile. A stranou nezůstaly ani Spojené státy, které se společně s Ruskem dohodly, že každá země se zbaví nejméně 34 tun plutonia z dob studené války (podle agentury AP by to dohromady stačilo na výrobu 17 tisíc jaderných hlavic). Plutonium má skončit jako palivo pro jaderné elektrárny, Moskva prý navíc uzavře i poslední reaktor na jeho výrobu.
Výsledky jedna, dva, tři...
Zemí, o které se tu nejvíc mluvilo, ale byla ta, která tu chyběla – tedy Írán. „Byli identifikováni jako jasná ohniska rizik,“ uvedl včera premiér Fischer na adresu Teheránu a Severní Koreje. Američanům se podařilo dostat příslib od Číňanů, že by podpořili zpřísněné sankce OSN proti Teheránu. Optimismus Američanů ovšem trochu kontrastoval s tím, co zaznělo hned včera v Pekingu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí totiž podle agentury AP uvedla, že její země stále považuje za „nejlepší způsob dialog a jednání“. To ostatně čeká i na účastníky včera skončeného summitu o jaderné bezpečnosti – za dva roky se má obdobná akce konat v Jižní Koreji. Účastníci Obamovy okázalé sešlosti tak spíše kusé výsledky z Washingtonu považují pouze za začátek. „Vy vždycky chcete ty výsledky jedna, dva, tři, čtyři, pět a zítra splněno. A zkontrolujeme lídry, jestli to plní. Podívejte, je to první akce takto silně obsazená tohoto druhu...“ dodal Fischer.
O autorovi| PETR PEŠEK (od zvláštního zpravodaje LN v USA)
