Polepším si na úkor souseda
Ad LN 21. 8.: Speciál-Reforma
Patřím mezi dobře placené pracovníky, takže podle výpočtu zveřejněného v LN na reformě vydělám slušné peníze. Pokračoval jsem v článku dále až k formuláři o společném zdanění manželů. Jen tak ze zajímavosti jsem začal počítat. Máme v sousedství malou rodinu s dvojčaty, takže s pomocí jejich táty jsem vyplnil i tento formulář. Výsledek je, že tato rodina, kde pracuje jen muž a žena je s dětmi doma, ušetří na dani z příjmu, ale tuto úsporu zcela pohltí zvýšení DPH, zvýšení cen potravin, léků, plynu a tak dále.
Následkem reformy tato rodina přijde o přídavky na děti a jejich mamince se sníží rodičovský příspěvek o čtyřicet pět tisíc ročně. Summa summarum přispěje rodina s dětmi do státního rozpočtu nejméně padesáti tisíci ročně.
Vzpomněl jsem si na rozjásané tváře koaličních poslanců nad vítězstvím a samozřejmě nad zvýšením jejich příjmů o padesát tisíc ročně a na slova paní ministryně Kuchtové, že si to poslanci zasluhují, a bylo mně z toho divně. Uvědomil jsem si, že moje zvýšení příjmů hradí vlastně můj soused.
Ing. Petr Novotný, Hradec Králové
Červíček jako Gross
Ad LN 22. 8.: Červíček a Jakeš
Vzlet ředitele dopravní policie mi připomíná tryskovou dráhu Stanislava Grosse. Ten už jako mladíček neseděl na lokomotivě, ale stál na tribuně a z ní hřímal svoje moudra. A kde je tomuto „mysliteli“, jehož Bůh neobdařil, ale „okolnosti“ donesly až do Strakovy akademie, dnes konec? Pan Červíček utekl z Náchoda a nemohu nepřipomenout, že na tamním každodenním dopravním kolapsu nese svůj podíl viny. Zkuste si projet Náchodem třeba v odpoledních či podvečerních hodinách a absolvovat trojkilometrový úsek od České Skalice pod 30 minut! Jde to - pěšky nebo na kole.
Jan Morochovič, Velké Poříčí
O cvrčcích a pralidech
Ad LN 25. 8.: Poštu ochromili...; Vzkaz pračlověka
Většině novinářů by asi přišlo trapné projevit základní neznalosti z historie, kultury a geografie v publikovaném textu. Zdá se však, že sebevětší nesmysl z biologie je přijatelný. V prvním ze zmíněných článků (ze servisu ČTK) se čtenář doví, že cvrček je brouk (ve skutečnosti patří do rovnokřídlého hmyzu evolučně vzdáleného broukům více než člověk potkanovi), že s únikem z balíku čekali cvrčci až na noc, „asi aby měli klid“ (cvrček domácí je aktivní téměř jen v noci), a že cvrčení cvrčků i kobylek způsobuje tření nohou o krovky (ani cvrčci, ani kobylky nemají krovky a cvrčení je způsobeno třením předních křídel o sebe navzájem).
Obdobné věcné omyly se opravují snadno. Horší je to s popletenými vývody ze závažného vědeckého objevu týkajícího se evoluce člověka, tak jak je čtenáři předkládá Josef Klíma.
O co vlastně jde? Mezinárodní tým paleoantropologů pracující v severní Keni, v pánvi jezera Turkana, nalezl dobře zachované a téměř stejně staré lebky druhů Homo habilis a Homo erectus na stejné lokalitě. Je-li datování nálezů a jejich druhové určení správné, znamená to, že hypotéza o tom, že druh Homo habilis se transformoval v následný druh Homo erectus a ten v dnešního člověka, Homo sapiens, neplatí, a musí být nahrazena hypotézou předpokládající, že vztah Homo habilis a Homo erectus nebyl vztahem předka a potomka, ale že šlo pravděpodobně o sesterské druhy, které žily aspoň půl milionu let současně. Nic víc a nic míň. Zásadní objev pro vědce zabývající se evolucí člověka, v obecné rovině evoluční biologie však nic převratného: stará dílčí hypotéza je vyvrácena a nahrazena novou, lépe odpovídající známým skutečnostem. Takhle prostě funguje vědecké poznání.
Evoluční teorie nikdy neměla žádné svaté desatero, nový objev nemůže nijak stimulovat Klímovy tmářské americké venkovany k vítězným tanečkům, neříká vůbec nic nového k Darwinově teorii transformace a změny druhů cestou přírodního výběru, prostě všechny Klímovy vývody jsou pouze bohapusté (nebo bohaplné?) žvanění o jevech, kterým nerozumí, a o vědě, jejíž mechanismy nechápe.
Pavel Štys, profesor zoologie, PřF UK, pavelstys@gmail.com
Spravedlivá evoluce
Ad LN 25. 8.: Vzkaz pračlověka
Na Zemi funguje vzájemná biologická souvislost a závislost, ve kterých vše z něčeho tyje a současně něčemu prospívá. Pokud by docházelo ke změně, pak zajisté za podmínky uchování stejného systému. Copak by si nějaká evoluce vynutila utvoření něčeho, co pouze tyje a ničí? Čím, prosím, prospěl kdy člověk této zemi natolik, aby podpořil úspěšně teorii zákonitosti evoluce? Pro jaké dobro svého biologického řetězce by evoluce vytvořila tak nehodnotný článek? Není víc pravděpodobné předpokládat, že člověk je pro tento řetězec cizorodým prvkem?
J. V. Pospíšilová-Šteflová, Valtice
Za Dušanem Třeštíkem
Ad LN 24. 8.: Odešel velký historik
Odchod doktora Dušana Třeštíka je pro nás čtenáře i odborné kruhy velikou ztrátou. Na jeho knihy se stály v knihovně fronty a bez záznamu byly nedosažitelné. Věnoval se i dění politickému a jeho komentáře k aktuálním událostem měly šarm, eleganci a nevšední přehled. S odchodem doktora Třeštíka utrpěla čtenářská obec velikou ránu. Vzdávám čest svému učiteli, příteli a odborníkovi v oblasti historické vědy.
Václav Vokoun, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
