Sobota 4. května 2024, svátek má Květoslav
130 let

Lidovky.cz

DOPISY REDAKCI

Česko

Srbské Kosovo

Ad LN 14. 8.: Dělit i nedělit Kosovo

Již delší čas se vedou debaty o budoucnosti srbské provincie Kosovo, kterou někteří politici chtějí darovat albánským moslemínům. Například bývalý ministerský předseda Británie to dokonce Albáncům již slíbil - něco, co není jeho, někomu věnovat. Kosovo patřilo Srbům za posledních snad 1800 let, kdy tam Srbové žili. Nikdo to nemůže Srbům vzít, pokud jiné národy/státy nedají své území lidem, kteří se tam přistěhovali. Pokud Španělsko nedá Baskům a Kataláncům samostatnost, pokud Francie nedá samostatnost Bretoňcům, pokud Turecko nedá samostatnost Arménům a Kurdům a pokud Británie nedá samostatnost provincii Ulster nebo oblastem zalidněným moslemíny s požadavky zákonodárství šaría, a pokud se státy nedohodnou na základních principech, které by takové problémy řešily - Kosovo zůstává nadále provincií Srbska tak, jako je Ulster provincií Spojeného království. Mám dojem, že lidé o této záležitosti mluví i jednají, i když jim základní principy nejsou známé.

M. A. Liškutín, Fareham, Anglie

Neznalost neomlouvá

Ad LN 18. 8.: Napodobeniny mi kazí dobré jméno

Podstata kontroverzního příběhu ředitele pražské zoo Petra Fejka a výtvarníka Michala Cihláře jako by z oka vypadla příběhu mému. V naší posttotalitní společnosti existuje minimum vedoucích pracovníků, kteří by jen tušili, že nějaký autorský zákon existuje, natož aby znali právní rozdíl mezi honorářem a odměnou za další užívání a šíření tohoto díla. Ale část viny je i na nás výtvarnících. Při dohadování o tom, zda zakázku vůbec dostaneme a za jaký honorář, zatím jen málokdy přijde řeč na - pro zadavatele a priori nepříjemnou - zákonnou povinnost platit autorovi další odměnu za užívání díla. Administrativně méně zkušený výtvarník často o tomto paragrafu autorského zákona ani neví a zjišťuje okolnosti až časem nebo svůj nárok začne takticky uplatňovat až po podepsání smlouvy. Většinou pak dochází k názorovému střetu a mezi dosud dobrými obchodními partnery padají absurdní i urážlivé výroky, včetně přípisů zmatených podnikových právníků. Kdo je důslednější, ten vítězí.

Karel Vondrák, Praha.

Wikipedia je na korekci hesel založena

Ad LN 27. 8.: Muži v černém

Pan Neff hovoří ve svém fejetonu opakovaně o „manipulaci“, a přitom jeho vlastní text je demagogickou manipulací nejhrubšího zrna. Často si stihne protiřečit. Opakovaně staví do role manipulátorů ty, kteří provedli korekce v heslech Wikipedie (CIA, Vatikán, české lidovce), aby pak vždy neochotně utrousil, že vlastně přesně toto Wikipedie umožňuje, a to ze samotného svého principu. Korekce hesel není manipulací, nýbrž právoplatným využitím pravidel, na nichž je Wikipedie založena. Za druhé autor staví celý svůj článek na pozoruhodně premise. Podle něho je původně napsané heslo automaticky korektní, kdežto jeho korekce je automaticky manipulací. Pakliže v otevřené encyklopedii může kdokoli publikovat jakékoli heslo, není náhodou stejně tak dobře možné, že naopak původní formulace je manipulací, kdežto její oprava je korektní?

Michal Šimek, Praha

Vytěsnění

Ad LN 23. 8.: Nekonečný příběh StB aneb nejsme...

Žiji v Rakousku již skoro dvacet pět let a vím velice dobře, kolik desetiletí po skončení 2. světové války to Rakušanům trvalo, aby si uvědomili, že velká část jejich obyvatelstva kolaborovala s nacisty. Až teprve před pár lety - tedy víc než padesát let po válce (!) - začali např. vyplácet peníze lidem z mnoha slovanských zemí, kteří za války nuceně pracovali v různých fabrikách v Rakousku. Z těch lidí žije dnes už jenom mizivé procento, drtivá většina již zemřela. Bylo to však gesto nesmírně důležité! Psychologie zná na to termín -verdrängen - odsunout mimo, nemyslet na to, potlačit to, nezabývat se tím - protože je to nepříjemné. Myslím, že to, co se momentálně ve všech postkomunistických zemích děje, je právě ono - „verdrängen“ -nechtít se do posledních důsledků zabývat svou minulostí, protože je to nepříjemný proces konfrontace se svými vlastními slabostmi, zbabělostí...

Peter Zaloudek, katolický teolog, Vídeň

Nejde o strach, ale o odpor k jinakosti

Ad LN 23. 8.: Sporem o mešity začíná nová éra

Pochopil bych, kdyby autoři petice proti výstavbě mešit hovořili o důvodech, jako jsou terorismus, nerovnoprávnost žen, postavení jinověrců apod. Ale uvést jako důvod odmítnutí konzumace vepřového a pití alkoholu mne dosti šokovalo. Obávám se, že postoj bavorských obyvatel k výstavbě mešity, jak vyznívá z citovaného textu petice, není motivován strachem z chování muslimů, ale odporem k jinakosti/odlišnosti. S takovým přístupem by brzy mohly byt zakázané výstavby vegetariánských restaurací, klubů pro abstinenty, synagog apod. Jinak je ale obava Angličanů, Němců apod. z výstavby mešit, islámských center a státního uznání islámu pochopitelná. Bohužel mezi muslimy není dostatečně silně slyšet hlas odsuzující terorismus jako způsob boje za národní práva nebo hlas volající po reformaci zkostnatělého výkladu islámského práva apod.

Lukáš Lhoťan, publicista, redaktor Islámských novin

***

Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy