Ad LN 12. 4.: Temelín znovu u soudního dvora
Tato novinka, kterou přinesl nedávný výzkum agentury STEM, by neměla zapadnout. Jaderná energetika se podle ní těší podpoře dvou třetin Čechů. A zhruba stejný počet je pro dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. Podpora jaderné energetice se od roku 2006 zvýšila o osm procent, v okolí samotného Temelína dokonce o 14 procent.
To je dobrá zpráva pro tuto zemi. Svědčí to o tom, že Češi umí přemýšlet a je jim jasné, že pokud v budoucnu nechtějí čelit energetické krizi a následně výpadkům v dodávkách elektrické energie, je jádro jediné řešení. Názor většiny z nás na rozvoj jaderné energetiky je tedy zřejmý. Nyní je řada na politicích, kteří by měli dát tomuto rozvoji zelenou.
Pavel Novotný, Týn nad Vltavou
Dojemná shoda
Ad LN 25. 4.: Noviny o mně nepíší, rozčiluje se Fico
Premiér Fico dal odhlasovat náhubek tisku, premiér Paroubek chtěl totéž udělat před nějakým časem. Nacionalista Slota usiluje o zrušení Ústavu paměti národa, Paroubek to hodlá učinit hned po případných vyhraných volbách. Je to náhoda? Nikoli. Je to ohrožení demokracie bez přívlastků a nastolení jakési řízené demokracie putinovského, či dokonce čínského, venezuelského atd. ražení.
Samozřejmě jsou rozdíly mezi jmenovanými pseudodemokraciemi, ale jedno mají společné. Upírají národu paměť - tedy svobodu a volnost vyjádření - tedy svobodu slova. Nepoučily se ovšem z konců husákovské normalizace a to se jim v důsledku nemůže vyplatit - zvlášť když se o to přičiní všichni slušní občané.
Milan Jíra, Praha
Srovnání Spritzer je absurdní
Ad LN 26. 4.: Kauza Kulínský skončila. Zamkněte...
Předem: dcera chodila několik let do Školy sborového zpěvu při Bambini di Praga. Pro zachování objektivity: do začátku současné aféry nepostoupila - věkově vzato - do nejvyšších oddělení sboru, která umělecky vedl pan sbormistr Kulínský, unikla tedy teoretickému riziku, o němž je řeč.
Za těch několik let jsem však (jako technický doprovod) strávil mnoho desítek hodin v kuloárech školy a byl přítomen mnoha vystoupením všech oddělení školy, včetně těch dirigovaných sbormistrem Kulínským. To už se dá dohromady něco vidět, slyšet i vycítit, spolu s tím, co člověk případně ví o zákulisí hudebních produkcí. Vztah mezi sbormistrem a členkami sboru musel být - bez ironie - jedinečný. Souhlasím s pisatelkou Úhlu pohledu v její nepříjemné zkušenosti, ale je značně absurdní srovnávat nahodilé setkání dvojice pacient-lékař s dlouhodobým soužitím v uměleckém kolektivu. Samozřejmě - pan sbormistr musel vědět, co dělá, a podstatně větší zdrženlivost by bývala byla na místě. Nicméně jsem osobně stoprocentně přesvědčen o tom, že „vyzývatelem“ nebyl v žádném z těch nyní žalovaných případů pan sbormistr, nýbrž že tomu bylo právě naopak. A že možná v mnoha případech mohly být oči rodičů když ne zavřené, pak aspoň mírně přivřené.
Paní Dinah A. Spritzer, americká novinářka žijící v Praze, by ráda viděla dívčí „oběti“. Obávám se, že tento ryze feministický náhled je naprostá fikce a že „postižené“ sboristky si takové či onaké mimohudební zážitky ze života ve sboru uchovávaly do dalších let jako nedotknutelná - možná napůl veřejná - milá tajemství. Ostatně v této rubrice již nedávno jedna paní, zřejmě moudrá věkem či zkušeností, podotkla, že „rámus nyní nedělají kdysi dotčená děvčata, ale jejich současní mužští partneři“.
dr. P. Strnad, Praha
Jára da Cimrman žije!
Ad LN 28. 4.: Palác kultury místo blobu
Po létech pátrání - úspěch! Ještě v nedávné minulosti nemohl nikdo donutit věhlasného samouka umělce, vědce, vynálezce a cestovatele, aby ve své vrozené skromnosti vyjevil svůj pseudonym - Milan Knížák -, pod nímž se po desetiletí tak úspěšně skrýval. Ze své nenápadné pozice tak po desetiletí mohl přispívat k nevídanému rozkvětu naší vlasti. Ovšem že velikost tohoto muže se projevila ve chvíli nouze nejvyšší. Vyslyšel volání Pražanů, nebál se rizika, sedl ke stolu a stal se architektem. To jej ovšem prozradilo. Vždyť kdo jiný ne,největší architekt všech dob‘ si to může úspěšně rozdat s,největší briketou na světě‘ a potřít na celé čáře,trochu menšího architekta‘ s jeho ubohým,blobem‘.
Pavel Veleba, velebap@chello.cz
Kulínský prostě dělal, co se jim líbilo
Ad LN 26. 4.: Kauza Kulínský skončila. Zamkněte...
Na kauzu Bohumila Kulínského máme tento názor: celý soud s ním považujeme za naprostou pitomost. Prostě přitažlivý chlap dělal holkám to, co se jim líbilo (a jemu taky). Paní Spritzerová ovšem ví, že to dělaly proto, aby se účastnily zahraničního zájezdu. To jim vlezla do hlavy?
Nevíme, proč potlačovat přirozenou a zdravou touhu po sexuálních zážitcích, ať už je to v jakémkoli věku, pokud oba partneři mají dost rozumu na to, aby nedošlo k nechtěnému otěhotnění. Pokud nějaká ta kačena z toho má následně celoživotní trauma, může za to praštěná puritánská výchova, a ne pan Kulínský. manželé Kopeckých (oba nar.
1928), Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
