Ad LN 24. 7.: Teplota jako droga
Potěšilo mě, že se nám v letošní okurkové sezoně objevil v české kotlině další velký klimatolog. To, co u nás i ve světě řeší řady odborníků dlouhé roky, jste vyřešil v jedné poznámce. Přesto mi dovolte také krátkou poznámku. Váš text se týká tzv. homogenizace meteorologických měření, resp. tzv. tepelného ostrova města. Nebudete věřit, ale meteorologie a klimatologie s těmito problémy pracují. O současném stavu jejich řešení si lze udělat obraz z řady domácích i zahraničních studií. To stejné platí také o historii měření teploty vzduchu v pražském Klementinu.
Jak můžete psát o věcech, o kterých netušíte vůbec nic? Co když je například celý problém ještě horší, než si vy myslíte? Bohužel jsem vůbec nepochopil, čemu vaše poznámka měla sloužit. Pokud bylo potřeba zaplnit nějakým textem prázdné místo, asi by bylo lepší psát o těch kočkovitých šelmách na Děčínsku. V žádném případě bych vás nechtěl poučovat. Jen bych si přál, abyste příště psal objektivně a seriózně.
Petr Dobrovolný, klimatolog, Doubravnik
Kdo smí volit?
Ad LN 24. 7.: Splníme i to, co zatím nechcete
Paní Jiřina Šiklová ve své noblesnosti a k naší politické scéně laskavosti mi svým článkem nastavila zrcadlo. Ona se staví do čela lidu s výzvou - pojďme a přihlasme se k volbám, máme přece zájem na této zemi, máme právo slyšet něco jiného než úlisné slogany politiků. Já bych se sice také někam postavil, ale žádal bych mnoha lidem volební právo odebrat. Ona volá: kdo to chcete u nás lepší, pojďte si pro přihlášku k volbám, já bych se naopak každého otázal, kdo to byl Karel Čtvrtý. Podle odpovědi bych teprve a možná tomu člověku umožnil volit. Paní Šiklová doufá, že by zavedením jejího systému neteční ke státu zůstali v hospodách, já už vidím, jak by naopak z hospod pádili pro přihlášku ti, co by rádi třicet korun.
Juraj Zikeš, juraj.zikes@seznam.cz
Toto není můj slovník
Ad LN 24. 7.: České divadlo si mastí kapsu?
Nestačil jsem se divit, když jsem se v článku Jany Machalické, jejíž statě čtu velmi rád, dozvěděl, že prý jsem v jakési debatě o českokrumlovské točně začal „vyvádět“ (kde, kdy, jak a s kým?) a „dramaticky líčit“, jak si Jihočeské divadlo -a dokonce prý osobně „někdo, nejspíš in personam“ - na točně „mastí kapsu“.
Dál s tímto hloupým výrokem autorka vcelku inteligentně polemizuje („nezná žádné divadlo dotované z veřejných peněz, které si mastí kapsy“). Opakovaný citát údajně z mých úst pak posloužil autorce dokonce jako zevšeobecňující titulek článku. Potíž je v tom, že si autorka citát, který jí zřejmě učaroval, kompletně vymyslela. Milá Jano, tato pavlač není můj slovník. Měla-li jste na mysli Reportéry ČT, pak jsem pouze vyjádřil pochopení, že si ředitel JČD na točně „dorovnává rozpočet“, a žádal jsem všechny o argumentační upřímnost, aby se nevydávala za umění typická letní komerční atrakce.
Zároveň jsem jasně řekl - a jelikož se to do Reportérů nevešlo, zopakoval jsem to ještě minulý čtvrtek důrazně v kritickém klubu na ČRo6 -, že nejsem nepřítelem točny, pokud by byla posunuta o několik desítek metrů dál, mimo symetrii francouzského parku amimo silně trpící Bellárii. Považuji i nadále - a nechápu v tomto smyslu absurdní postoj současného ministerstva kultury - za jediné rozumné řešení tento dávno dohodnutý kompromis, uspokojující všechny strany. A to včetně UNESCO.
Tuto organizaci autorka rovněž v závěru poctila jedovatou poznámkou, aniž pochopila, že prestižní známka UNESCO má především ochrannou, nikoli investiční funkci: proto bych ji v tuzemském skrz naskrz zkorumpovaném prostředí vůbec neradil podceňovat.
Vladimír Just, vjust@tiscali.cz
Neměl by to zelený garant vědět?
Ad LN 9. 7.: Životní prostředí je moje parketa
Kateřině Jacques (SZ) se smáli, že nevěděla, co je biomasa (opravdu nevěděla?). A to ani nebyla garantem ekologického programu. David Vodrážka (ODS) jím je, dokonce si libuje, že životní prostředí je jeho parketa. Ale vypadá to, že ne moc dlouho, protože na ní hned stačil nešikovně uklouznout: „Pokud dostanete dotaci na solární elektrárnu a dáte ji na střechu v místě, kde je stín, jenom proto, že můžete dostat dotaci, tak je to na hlavu padlý, ne?“
Před zhruba dvěma roky jsme se s městskou komisí životního prostředí jeli podívat do tehdy čerstvě zprovozněné fotovoltaické elektrárny u Úštěka na Litoměřicku. Bylo to zkraje podzimu, v okolí zataženo, pošmourno, mlhavo, místy dokonce drobně mžilo. Uvažovali jsme, zda má exkurze za těchto podmínek vůbec smysl. K našemu překvapení však elektrárna fungovala naprosto normálně, samozřejmě s nižším výkonem než ve slunečném dni. „Když to trochu přeženu, vyráběla by proud i v noci za jasné oblohy, při svitu měsíce,“ komentoval to majitel.
Fotovoltaická elektrárna není jen solární, dokáže na elektřinu přeměnit nejen přímé sluneční, ale i rozptýlené světlo nejrůznější intenzity. Neznalost lze snad omluvit u laika, ale že tohle neví garant ekologického programu, a že navíc tu neznalost projevuje s takovou suverenitou, to není moc povzbudivé pro budoucnost péče o životní prostředí v Čechách. Nebyl na hlavu padlý spíše výběr „ekologického“ garanta?
PhDr. Miroslav Hudec, Česká Lípa
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
