PRAHA K obrazům, které aspirují na aukční rekord, patří olej na plátně od Jindřicha Štyrského (1899-1942) nazvaný Krajina v oblacích. Vyvolávací cena sedm milionů korun, která by se mohla dostat minimálně až na deset milionů, odpovídá jeho mimořádné umělecké hodnotě. Jde totiž o jedno z nejvýznamnějších děl Jindřicha Štyrského, a to nejen z artificialistického období, ale z celé jeho rozsáhlé tvorby. „Jeho prakticky nevyčíslitelnou sběratelskou hodnotu ještě podtrhuje původ z významné pražské sbírky, ve které se až doposud nacházel,“ říká jeden z autorů znaleckého posudku Karel Srp. Podle něj se obdobná díla takto vysoké galerijní hodnoty na trhu s uměním téměř nevyskytují. Obraz Krajina v oblacích by totiž mohl být zařazen do kterékoliv veřejné kolekce evropského malířství.
„Jindřich Štyrský namaloval obraz v roce 1925 v Paříži, kde byl také poprvé vystaven. Dílo vrcholného poetismu s originální koncepcí zapůsobilo na tehdejší evropské kulturní prostředí. Snoubí se v něm zlomky reality navazující na architektonické motivy. Námětem Krajiny v oblacích je nejspíše přístavní stavba, oblíbený motiv představitelů Devětsilu, jak lze soudit podle znaku kotvy na vlajce,“ dodává Karel Srp.
Zároveň je obraz prvním příkladem rodícího se artificialismu, který Štyrský společně s Toyen vytvořili jako vlastní směr, jenž byl opozicí proti předcházejícímu kubismu i proti aktuálnímu surrealismu a abstraktní malbě. Obraz získal krátce po jeho dokončení Jan Fromek, zakladatel nakladatelství Odeon, s nímž Štyrský velmi úzce spolupracoval. Hodnoty obrazu si byl vědom i sám autor. Vystavil ho na první expozici artificialismu v Paříži v roce 1926 a zařadil ho i do souboru obrazů, jimiž se představil na klíčové výstavě Poesie 1932 v pražském Mánesu. Byl však vystaven i na dalších prestižních akcích, naposledy loni na retrospektivní výstavě Štyrského v pražském Domě U Kamenného zvonu. Nyní má toto dílo ambice stát se historicky nejvýše vydraženým Štyrským na tuzemském trhu s uměním.
Zcela unikátním exponátem, byť z trochu jiného pohledu, je ovšem Portrét Dr. Bruna Donátha od Rudolfa Kremličky (1886-1932).
Tato mistrovská studie respektované prvorepublikové osobnosti z roku 1927 dokládá Kremličkovo vyspělé portrétní malířské umění z 2. poloviny 20. století. Kremlička byl zastáncem tradičního precizního a zároveň pomalého postupu, při němž vznikla nejprve řada skic. Teprve potom pracoval s olejovými barvami.
Oboustranný obraz mistra a amatéra
Některé Kremličkovy obrazy však zůstaly nedokončeny a jsou považovány za umělecky zajímavější, protože se zdají být otevřenější. V tomto případě jde navíc o jedno z mnoha pláten, která po Kremličkově smrti dovolila vdova rodinnému příteli Ottu Ornstovi používat ke své tvorbě.
Tento amatérský malíř se později stal důvěrným přítelem paní Kremličkové a na zadní stranu nedokončených pláten nebo studií namaloval řadu obrazů. Na druhé straně Donáthovy podobizny proto najdeme autoportrét Otty Ornsta, z jehož pozůstalosti dílo pochází. Budoucí majitel Kremličkova díla bude tak vlastnit dva obrazy v jednom.
Ornstův autoportrét sice není dílem významného autora, ale velmi úzce souvisí se soukromým životem Kremličkovy rodiny a dodává tím plátnu na zajímavosti a originalitě. Konečná verze Kremličkova portrétu B. Donátha je v majetku Západočeské galerie v Plzni.
Dalším mimořádným dílem, které bude v neděli 2. prosince draženo, je Modré zátiší, jedno z nejkrásnějších od Emila Filly (1882-1953). Vzniklo v roce 1926 a jeho obrovskou uměleckou hodnotu opět umocňuje jeho původ. Tento obraz si totiž osobně vybral malířův přítel Otto Gutfreund, v jehož rodinné pozůstalosti se nacházel až dosud.
Fillovo zátiší má vyvolávací cenu 4,5 milionu korun, avšak díla Emila Filly již v minulosti mnohokrát překvapila sumou, na kterou se vyšplhala. V aukční nabídce jsou dále obrazy od Adolfa Kosárka, Kamila Lhotáka, Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Zdeňka Sklenáře a mnoho dalších.
