ČSSD před programovou konferencí představuje nové ministry budoucí vlády (tedy pokud strana zvítězí a v koaličním jednání obhájí dotyčné ministerstvo a bude ještě platit nabídka Jiřího Paroubka dotyčnému stínoministrovi). Jihomoravský hejtman Hašek kývnul předsedovi na nabídku postu ministra zemědělství a zároveň na to, aby se stal „tváří kampaně“. Možná Hašek počítá s tím, že bude moci post po volbách odmítnout a tak si zachovat tvář před voliči v kraji, kterým sliboval, že se jim bude plně věnovat, když opouštěl sněmovnu. Překvapivě nabídku na ministerstvo odmítl David Rath, který se netajil svým apetitem k postům, když si ponechal poslanecký mandát i při výkonu funkce středočeského hejtmana. Do sněmovny opět kandiduje, avšak ministrem být prozatím nechce. Nepřičítejme rozhodnutí Rathově skromnosti, ale spíš politické prozíravosti.
Jiří Paroubek musí předvést velkolepou kampaň, na jejímž konci bude „vítězství, které zazáří jako nejzářivější hvězda nad naší zemí“. Proto mu nezbývá než si vymýšlet tváře kampaně, neboť někteří lídři kandidátek jsou pro takový typ kampaně nepoužitelní, jako by spíš chtěli voliče odpuzovat. Jeho vlastní, marketingově vypilovanou, ústeckou kandidátní listinu provází patrně nejnákladnější osobní kampaň v dějinách českého parlamentu, ta je však spíš výjimkou. Obsahová vyprázdněnost floskulí a personální nouze ČSSD postoupila do další, vyšší úrovně. Už to nejsou univerzální obličeje, které kandidují v každých volbách na všechny posty, aby si po volbách rozmýšleli, jaký mandát chtějí vykonávat. Tváří kampaně se stane člověk, který nikam nekandiduje.
