Druhý muž ČT Lambert přiznal, že byl v milicích

Lustrační zákon přitom předpokládá, že lidé s podobnou minulostí nebudou v ČT zastávat řídící funkce. Lambert se k členství přiznal tuto středu. Učinil tak dopisem, který předal předsedovi Rady ČT Jiřímu Baumrukovi těsně před středečním jednáním kontrolního orgánu.

V listu popisuje svou tehdejší situaci i to, jak se do milic dostal. „Že ho tam připsali formálně, ale že nikdy nikoho netloukl,“ říká místopředseda rady Milan Badal. Šéf ČT Jiří Janeček si uvědomuje právní důsledky kauzy, návrh řešení chce ale nejdřív projednat s Radou ČT: „Předložím jej na jejím nejbližším zasedání.“ Lambert včera LN nezvedal telefon.

Právě Jiří Janeček, když se stal v půli roku 2003 generálním ředitelem, Františka Lamberta do ČT bez výběrového řízení přijal. Hospodaření, jež bylo ten rok ve stotřicetimilionové ztrátě, Lambert už v roce 2004 učinil vyrovnaným. Bez ztrát je ČT dodnes. Radní vidí Lamberta jako schopného odborníka, zároveň ale chtějí, aby působení managementu ČT bylo v souladu se zákonem.

Sama rada, i kdyby chtěla, ředitele Lamberta podle zákona sesadit nemůže. O jeho dalším působení tak do dvou týdnů rozhodne generální ředitel Janeček.

Lambert přitom ve svém dopise radě údajně uvádí, že o jeho členství v milicích Janeček věděl a byl si vědom i toho, že právě proto Lambert v televizi nepodepsal čestné prohlášení. Na milicionářskou minulost „některého z členů“ jeho nejužšího týmu upozornili Janečka loni v listopadu i televizní odboráři.

Šéf ČT nyní vyzval „sdělovací prostředky i veřejnost, aby vzhledem k nelehkému životnímu příběhu Františka Lamberta a prospěšné práci, kterou pro ČT odvedl, nesoudily podle principu kolektivní viny“.

Podle svých slov se Janeček „snaží vytvořit určitý lidsky přijatelný prostor pro takové vyřešení vzniklé situace, které neuvrhne Českou televizi čtyři roky zpět“.