POZNAŇ/PRAHA Devadesát milionů zlotých, tedy skoro tři čtvrtě miliardy korun, jedenáct tisíc delegátů ze 186 zemí světa, z toho více než polovina z nevládních organizací a ekologických hnutí, přes tisícovku hostesek a techniků, osm set novinářů, padesát tisíc metrů čtverečních, včetně dvou sálů pro pět tisíc lidí. A dva týdny jednání.
Půlmilionová Poznaň, kterou by šlo jako místo konání veletrhů přirovnat k Brnu, je zvyklá na ledacos. Avšak akci, jako je XIV. konference OSN o klimatu, Polsko nezažilo. „OSN obsadilo část Polska,“ píší polské deníky. A s napětím očekávají, jak dopadnou protesty antiglobalistů, které jsou na příští dny ohlášeny.
Výsledkem summitu OSN by měl být podklad pro celosvětovou dohodu proti globálnímu oteplování, jež by měla být pokračováním kjótského protokolu a měla by být vypracována příští rok v Kodani. Podpořit úspěch poznaňské konference má svojí účastí generální tajemník OSN Pan Ki-Mun, bývalý americký viceprezident a nositel Nobelovy ceny míru Al Gore a desítky dalších osobností.
Základem nové dohody má být koncept nového klimatického balíčku, který se chystá ještě během francouzského předsednictví přijmout EU. Jeho základem je koncept „3 krát 20“, tedy dvacetiprocentní zvýšení energetické efektivity, zvýšení získávání energie z obnovitelných zdrojů na pětinu celkové spotřeby a snížení produkce skleníkových plynů o 20 %.
Paradoxem klimatické konference v Poznani je, že je to právě Polsko, které se nejvíce staví proti dohodě EU. „Jsme připraveni použít právo veta,“ uvádí šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. Polsko se nejvíce staví proti systému povolenek, který by v podstatě zlikvidoval polské elektrárny, v nichž se vyrábí 90 % energie pálením uhlí. A zvýšil tak závislost na ruském zemním plynu, kterou považuje Polsko za strategický problém.
Polský premiér Donald Tusk se však při slavnostním otevření jednání poznaňské konference OSN přesto jednoznačně přihlásil k cílům boje proti globálnímu oteplování. „Vědci se shodují, že oteplení vyšší než dva stupně povede k nevratným změnám všech ekosystémů,“ prohlásil premiér. „Proto z nás nic nesejme odpovědnost za přijetí moudrých rozhodnutí na ochranu životního prostředí a klimatu,“ dodal Tusk.
Čína, Indie a polské uhlí Jak ale říká známá moudrost, ďábel je ukrytý v detailech. V případě Tuska ve větě, v níž vyzval ke „globální solidaritě“. Hned totiž otevřel otázku Polska a jeho uhlí. „Nebudeme souhlasit, aby bylo uhlí vyloučeno jako zdroj energie. Současně ale chceme, aby bylo stále čistějším zdrojem energie,“ dodal Tusk.
S podobnými připomínkami vystupují země jako Čína nebo Indie, které navíc připomínají, že prochází fází bouřlivého průmyslového rozvoje, který má Západ už za sebou. Očekává se proto, že dohoda bude velmi obtížná. Ostatně podobně jako již zmíněný dokument „3 krát 20“, jež má přijmout EU.
