Návrh, který včera posvětila vláda, přinesla ministryně školství Miroslava Kopicová. Platit by měl od září 2011. „Je to záměr, aplikace tohoto rozhodnutí přijde později, budou potřebné ještě analýzy,“ uvedl po zasedání kabinetu premiér Jan Fischer.
V současné době jsou školky určeny pro děti od tří do šesti let. Kvůli odkladu povinné školní docházky zde zůstávají kolikrát i sedmileté. Pro menší děti existují jesle, těch je však v Česku zhruba čtyřicet, a pro většinu rodin jsou tedy nedostupné. Návrh ministerstva má umožnit rodičům, aby se mohli vrátit co nejdříve do práce.
Školky a jejich zřizovatelé jsou ale proti návrhu. Argumentují tím, že takto malé děti potřebují jinou péči než jejich o rok starší kamarádi. „Starání se o ně je spíš než výchova jen opečovávání. Museli bychom přijmout navíc zaměstnance,“ řekla ředitelka školky v Náchodě Zuzana Koubková. „Letos jsem měla 53 přihlášek na deset volných míst. Už nyní nemáme na děti kapacity,“ dodala její kolegyně z Brna Irena Šopíková.
Pokračování na straně 4
Dvouleté děti budou moci jít do školek
Dokončení ze strany 1
Nerealizovatelný je za současné situace celý plán i podle zřizovatelů. Tedy obcí a krajů. Již nyní mají potíže s ufinancováním školek. „Byl by to obrovský zásah do současného stavu, vyžádal by si významný nárůst ve výdajích města. Bylo by také potřeba hledat nové kapacity a dodatečný personál,“ řekl LN mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.
Uskutečnitelnost celého plánu by podle něj závisela hlavně na tom, jakou by od státu zřizovatelé dostali finanční podporu. Právě finance dělají starosti všem. „Školky by musely splňovat řadu vyhlášek týkajících se třeba bezpečnosti a nároků kladených na provoz pro takhle malé děti. Nutné by byly stavební úpravy, zdravotnický personál,“ vyjmenovala tisková mluvčí města Náchod Nina Adlof.
Ministerstvo: Nemáme na vybranou Všechny výtky si uvědomuje i ministerstvo školství. To však tvrdí, že za návrh vlastně ani nemůže. Nařízení, aby se skloubila a sjednotila péče o předškolní děti, dostalo od Rady vlády pro rovné příležitosti mužů a žen. Doteď je totiž péče o ně roztříštěná mezi ministerstvo školství a zdravotnictví. „Cílem rady vlády bylo, aby se vyrovnaly možnosti mužů a žen z hlediska sladění jejich rodinného a pracovního života,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.
Návrh počítá například se snížením počtu dětí ve třídách či nutností rozšířit kvalifikaci učitelů a učitelek. Ani podle ministerstva nelze změny udělat bez navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu. Předpokládané roční náklady by se tak mohly vyšplhat až na 1,7 miliardy korun. Částka však nezahrnuje například náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo stravování ve školkách. „O tom, že tento krok bude náročný na státní rozpočet i na zřizovatele, jsme jasně upozorňovali,“ dodala Böhmová.
Zatímco ministerstvo říká, že je umísťování takto malých dětí do školek v zahraničí něčím zcela samozřejmým, školkám se to příliš nezdá. Vzhledem k tomu, že jsou často třídy společné, mohou se v jedné potkat dvouleté se sedmiletými. „Malé děti budou velké brzdit, to se děje teď i u tříletých dětí,“ řekla ředitelka mateřinky v Náchodě Zuzana Koubová.
