Vypadá to, že je ještě čas, ale tak moc ho zase není. Ti, kdo v letošním školním roce skončí základní nebo střední školu, se začínají rozhodovat už teď: kam dál? Právě pro ně jsme se pokusili zmapovat, které vzdělávací směry jsou perspektivní a které se tak momentálně nejeví.
Praha už nebere každého Zdá se, že stará pravda „s ekonomickou školou se neztratíš“ přestává platit. Dnes, tedy měsíc po prázdninách, hlásí úřady práce přebytek ekonomů se středním, ale někde také s vysokoškolským vzděláním. A to i v Praze.
„Vždycky jsme říkali, že vysokoškoláci v hlavním městě seženou práci snadno, ale během minulých měsíců jich na úřadech práce přibylo,“ říká Věra Prokopová z Úřadu práce hlavního města Prahy.
Situace není rozhodně nijak hrozivá. Celkový počet nezaměstnaných nestoupá, avšak jedna věc je bezesporu zaznamenání hodná: Zvyšuje se počet nezaměstnaných čerstvých absolventů škol. Ve srovnání pololetních statistik se v metropoli proti loňskému roku zhruba zdvojnásobil. V období od 1. června do 30. září narostla evidence úřadu o 1413 absolventů, uchazečů o práci. Téměř polovinu tvořili absolventi středních škol s maturitou, přibližně třetina byli absolventi vysokých a vyšších odborných škol, čtvrtinu tvořili absolventi učebních oborů.
Šance na to, že získají práci podle svých představ, není velká. V databázi Úřadu práce hlavního města je totiž jen 375 míst označených jako „vhodné pro absolventy“. A nejsou nic moc. Většinou jde o obchodní cestující či pojišťovací agenty, recepční či telefonisty. Lékaře, sestry a IT chtějí všude Ale vezměme to z druhé strany. Po jakých profesích je poptávka? „Máme tu nabídky práce pro zubní lékaře, programátory, geodety, právníky, učitele, ale i pro kadeřníky, kuchaře, prodavače či stavební dělníky,“ vyjmenovává Prokopová.
Podobně mluví i Eva Toušková z brněnského úřadu práce. Potvrzuje, že nejvíc nezaměstnaných mají mezi absolventy ekonomických oborů, a to – překvapivě – i vysokoškolských. „Už je jich zřejmě moc,“ poznamenává.
Většina volných míst pro absolventy nese podle Touškové označení obchodní zástupce, pojišťovací agent, pracovník call centra.
Z odborných profesí je na jižní Moravě stále velká poptávka po lékařích a po zdravotních sestrách, poměrně velkou šanci mají technici, zejména pak ti, kteří se zabývají informačními technologiemi.
A jak vypadá situace například v Ostravě nebo na jihu Čech?
I Ostrava (město) hlásila na konci září téměř 1200 nezaměstnaných absolventů škol, což je přibližně o 150 víc než loni touto dobou. Největší podíl (kolem 45 %) evidovaných tvoří středoškoláci s maturitou, dále pak vyučení absolventi (asi 30 %), kolem dvaceti procent nezaměstnaných vlastní vysokoškolský diplom.
Pokračování na straně 27
Ekonomů už zřejmě víc není...
Dokončení ze strany 25
Většinou z ekonomických nebo pedagogických oborů. Naopak technici, zejména IT, a lékaři jsou žádaní.
Mezi nezaměstnanými absolventy středních škol je opět nejvíc mladých lidí z ekonomicky zaměřených škol včetně hotelnictví a managementu. Práci nehledají snadno ani ti, kdo jsou zaměřeni na sociální činnost.
Pokud jde o vyučené, určité potíže s umístěním mají podle mluvčí ÚP Ostrava město Pavly Skácelové kadeřníci, cukráři, kuchaři a také automechanici.
Žádaní jsou naopak prodavači v obchodech, zedníci, číšníci/servírky, zámečníci a svářeči. Poměrně vysoká poptávka je také po obchodních zástupcích a finančních zprostředkovatelích. Takový nástrojař...
Také podle Ivana Loukoty z Úřadu práce v Českých Budějovicích mají větší šanci na uplatnění technici než například ekonomové. A to na všech úrovních. „Takový nástrojař má dobrou perspektivu nejen u nás, ale prakticky všude v Evropské unii,“ tvrdí Loukota.
Podobné je to, jak říká, s absolventy téměř všech strojařských a stavebních oborů. Zvlášť v jižních Čechách, kde se očekává dostavba Temelína. „To budou čtyři tisíce pracovních příležitostí,“ vypočítává. Zároveň dodává, že nejde jenom o Temelín. Ve strojírenství a stavebnictví všeobecně musí podle Loukotových slov nastat velká obměna generací, protože staří praktici odcházejí pomalu do důchodu. Českobudějovický úřad práce evidoval v září celkem 341 nezaměstnaných absolventů škol, z toho 39 vysokoškoláků. Největší potíže s uplatněním tam mají tak jako v předešlých případech absolventi středoškolských ekonomických oborů včetně těch, kdo získali kvalifikaci označovanou jako „manažer v oboru“. Podíl vysokoškoláků na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů je v Budějovicích poměrně stabilní.
Vzdělání označované jako „manažer v oboru“ láká už léta nemálo patnáctiletých a jejich rodičů. Je to totiž maturitní studium, které vypadá zajímavě, ale jde de facto zase o ekonomické vzdělání. Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání připouští, že absolventů těchto oborů je hodně a ne všichni najdou zaměstnání, odmítá však, že by střední ekonomické vzdělání produkovalo nezaměstnané víc než ostatní. „Když porovnáme počet nezaměstnaných absolventů ekonomek s tím, kolik jich vychází, zjistíme, že z hlediska míry nezaměstnanosti nevybočují z průměru,“ říká.
Dělejte, co vás baví Když jsme se ho zeptali, jak by odpověděl, kdyby se ho někdo zeptal, které obory jsou perspektivní, chvilku váhal. „Člověk má jít dělat v první řadě to, co ho baví, pro co má vlohy,“ tvrdí. Pak ale přece jenom připustil, že pokud jde o vysokoškolské studium, je pořád zájem o techniky. Nejmenší míru nezaměstnanosti lze sledovat také ve zdravotnictví, a to jak u absolventů medicíny, tak středních škol.
Určité problémy s uplatněním jsou dlouhodobě v zemědělství, ale i tam podle něj platí: pokud někdo chce opravdu studovat zemědělskou školu, byl by blázen, kdyby to neudělal, protože když je někdo šikovný, uplatní se vždycky.
K tématu viz také tabulku vývoje nezaměstnanosti absolventů odborných škol na straně 26
