Středa 22. května 2024, svátek má Emil
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ekoturisté míří do „ráje“ v Tibetu

Česko

ŤIOU-ČAJ-KOU, Tibet V tichém lesíku nad vesnicí Že-si se otáčí desítka vodních kol, které pohánějí buddhistické modlitební mlýnky. Ačkoli pouhých šest kilometrů odsud autobusy dopravují tisíce turistů k návštěvě jedné z nejmalebnějších lokalit Číny, na zdejší malé mýtině zní jen zpěv ptáků.

I tyto neposkvrněné lokality si ale nyní mohou návštěvníci prohlédnout, a to díky novému ekoturistickému projektu v proslulém národním parku Ťiou-čaj-kou.

Ťiou-čaj-kou patří k perlám čínského turismu. Jezera této přírodní rezervace hrají díky přítomnosti různých řas a minerálů barvami drahokamů a obklopují je panenské lesy. Po svazích hor jsou rozesety původní tibetské vesnice.

Na fascinující scenerii zírají v němém úžasu zástupy turistů, kterých sem v sezoně přijíždí denně až 10 tisíc. Dřevěné chodníky, které protkávají uzoučká údolí, tak mohou vypadat jako přeplněné městské bulváry.

Pro návštěvníky přírodního parku Ťiou-čaj-kou toužící uniknout davům je tu ale nový ekoturistický projekt, který nabízí poznání divočiny při pěším pochodu menším údolím Ča-žu, jež možná neoplývá působivými jezery, ale nabízí stejně cenný klid.

Údolí Ča-žu ukrývá kromě bohaté palety rostlin, ptáků a dalších živočichů rovněž takové skvosty jako posvátný vodopád ověnčený modlitebními vlaječkami, významnou modlitebnu určenou k uctívání posvátné hory, úkryty z doby občanské války a dvě rozpadlé vesnice, kam loni zavítalo pouhých 88 návštěvníků.

„Chtěl jsem, aby lidé získali z místních úžasných přírodních krás lepší dojem, aby se dostali z dosahu autobusů a objevili divočinu,“ vysvětluje manažer ekoturistického projektu Li Ťien-jü plynnou angličtinou.

Li zahájil projekt minulý rok a zatím ho řídí téměř sám. Dělá přitom vše od zveřejňování reklam přes průvodcovské služby až po vaření a stavění stanů.

Ve své nabídce má jednodenní výlety i kempování v divočině přes noc, a pro ty nejzdatnější zájemce třídenní pochod kolem posvátné hory Ča-i-ča-ka v nadmořských výškách přesahujících 4000 metrů.

Místní Tibeťané, kteří vyznávají bön buddhismus s kořeny v animistických tradicích, v 60. a 70. letech tvrdě bojovali, aby zabránili kácení lesů v oblasti, a svou zemi odjakživa pečlivě střežili.

„Na posvátné hoře jsme nikdy nekáceli stromy ani nelovili zvířata,“ říká turistický průvodce Lang-ťie, který se vzdal dobře placeného zaměstnání v ropném průmyslu a vrátil se do údolí, kde vyrůstal. Nyní popisuje návštěvníkům místní jedlé rostliny i život v již zaniklých vesnicích umístěných kvůli opakovanému nebezpečí záplav vysoko na svahu.

Vytvoření zdejšího národního parku přispělo k tradiční ochraně přírody z náboženských důvodů na území s pověstnou biodiverzitou, které obývají mimo jiné známé pandy velké. Li se nyní chystá zařadit do programu výletů i pochod do jedné z opuštěných vesnic tvořených chatrčemi ze dřeva a nepálených cihel v sousedním údolí Che-ťiao, jehož název v tibetštině znamená „ráj“. Předtím ale ještě musí správě parku dokázat, že jeho ekoturistický projekt má budoucnost v zemi, kde pěší turistika a táboření v přírodě byly ještě nedávno neznámým fenoménem.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy

Autor: