Největší šok společenského chování jsem zažila po návratu do Česka. Velmi slušný a vzdělaný český muž mě pozval na večeři do restaurace. Otevřel dveře a vstoupil jako první nechaje mě za sebou na chodníku. Až poté jsem se dozvěděla, proč se tento zvyk stal v Čechách pravidlem. Muž má povinnost vždy ženě dveře otevřít a nechat ji vstoupit před ním, tedy jako první. Druhý šok přišel, když jsem se setkala se třemi ministry jedné předchozí vlády na společenské akci a téměř dvacet minut jsem se s nimi velmi dobře bavila vestoje. Oni tři však po celou dobu seděli - nikoliv u jídla. Třetí rána přišla u stolu, když ani zprava, ani zleva mi muž po mém boku nepomohl se židlí při usazení předtím, než si sám sedl. Přitom tyto pozornosti jsou světově uznávány.
www.ehc.cz
