Jak mělo někoho napadnout, že kniha je podvod a žádná Lan Pham Thi neexistuje? To se přece v literatuře nedělá, rozčiluje se manažerka Knižního klubu. Odpověď bezděky odhaluje sama, když vzpomíná, jak se radovala, že cenu jejího nakladatelství „po sedmi letech konečně vyhrála žena“. A Vietnamka k tomu. Zneuznaný českobudějovický autor toto dobře pochopil.
A je tu Entropa II. Místo politicky korektního lákadla evropské diverzity tu máme politicky korektní lákadlo etnické diverzity nového Česka. U Entropy byl mystifikační „koncept“ východiskem z nouze, když David Černý zjistil, že nezvládne dát dohromady 27 umělců; český spisovatel si zase už vyzkoušel, že jeho díla sama za sebe, vybavená jen jménem Cempírek, díru do světa literatury neudělají. Podvádět se nemá. Ale v obou případech byli podvedeni ti, kteří podvedeni toužili být.
Nicméně v údajně xenofobním Česku se ukázala být vietnamská identita autorky úspěšný marketingový tah - zapůsobila na víc lidí než jen na porotu. Není aspoň to dobrá zpráva? Jen velmi podmíněně. Nějak z toho totiž vypadla literatura jako taková. Což je škoda, protože Vietnamci, kteří umějí psát, v Česku jsou. Ale ono se to ještě ukáže.
