„My jsme se rozhodli, že budeme jako země plnit maastrichtská kritéria. Měli jsme odvahu jít do reforem, které to umožňují. I nepopulárních opatření, jako je třeba ozdravný balíček, abychom plnili deficit veřejných financí pod 3 procenta HDP. A udělali jsme i některé kroky, které těm, kteří se pohybují na mezinárodní půdě se svým podnikáním, usnadňují život, a to je, že jsme umožnili firmám účtovat v eurech a vyplácet také třeba mzdy v eurech,“ uvedl po posledním jednání vlády premiér Fiala.
„To všechno jsou kroky, které příští vládě – a věřím, že to bude vláda na stejném půdorysu – umožní udělat rozhodnutí, zda v příštím volebním období je pro Českou republiku výhodné přistupovat k euru, nebo to výhodné není. V tuto chvíli takové rozhodnutí nemáme možnost dělat, protože nejprve musíme plnit maastrichtská kritéria,“ uvedl premiér.
Ve Sněmovně se ve čtvrtek konal kulatý stůl pod záštitou šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda ze STAN na téma Euro. Jedním z jeho účastníků byl Oldřich Dědek, bývalý viceguvernér České národní banky a bývalý národní koordinátor pro zavedení eura v Česku.
V každé zemi byly před vstupem do eurozóny obavy, pak si euro získalo podporu obyvatel
Každá země, která kdy vstupovala do eurozóny, měla z přijetí eura obavy. Posléze si ale získalo podporu místních obyvatel, řekl Dědek. Ilustroval to na příkladu pobaltských států, kde je spokojenost s eurem po počáteční skepsi v současné době jedna z nejvyšších v eurozóně.
Přijetím eura by Česko podle prezidentky firmy Petrof a členky Národní ekonomické rady vlády Zuzany Ceralové Petrofové dalo také najevo, že patří na Západ. Přijetí eura označila za logický krok. Posílilo by podle ní také pozici Česka při politickém rozhodování v EU. K výhodám, které by euro přineslo, patří zvýšení atraktivity Česka mezi zahraničními, ale i domácími investory, doplnila.
„Zastávám názor, že euro by pro naši ekonomiku výhodné bylo, a tento názor v dalších letech v politické diskusi také budu s veškerým důrazem zastávat,“ řekl tento týden šéf STAN a ministr vnitra Vít Rakušan.
Nespokojení jsou pouze ti, kteří euro nemají, míní prezident Pavel
Fiala i Rakušan reagovali na prezidenta Petra Pavla. „Pokud chceme určovat směr, musíme sedět za volantem, a ne na místě spolujezdce. Čím více se zapojíme, tím větší vliv budeme mít. Chceme-li hrát onu pomyslnou první ligu, logicky se nabízí například přijetí eura. Zkušenost zemí, které jím už platí, potvrzuje, že nespokojení jsou pouze ti, kteří ho nemají,“ řekl prezident Pavel na konferenci 20 let Česka v EU: Vize pro rozšířenou Evropu.
„Ten je úplně mimo,“ rozčílilo to ve čtvrtek ve Sněmovně předsedu opozičního hnutí SPD Tomia Okamuru.
K tomu, aby politici udělali kroky k přijetí eura, vyzval Pavel již ve svém novoročním projevu. Nejprudčeji to tehdy odmítl bývalý prezident a zakladatel ODS Václav Klaus, podle nějž by případnému přijetí eura mělo předcházet referendum.
Klaus tento týden otevřeně přiznal, že v referendu o přistoupení České republiky k EU hlasoval proti. A od té doby vystupuje stále ostřeji proti podobě evropské integrace a proti společné evropské měně.
ANO nasbíralo podpisy pod petici proti euru
Proti euru je také opoziční hnutí ANO. Hnutí ANO nasbíralo 26 440 podpisů pod petici proti přijetí eura a za zachování české koruny. „Odmítáme přijetí eura. Zadlužení České republiky oproti eurozóně je poloviční,“ řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová nedávno na tiskové konferenci ve Sněmovně. „Víme, že většina vládních stran přijetí podporuje,“ řekla.
Koalice se v tomto volebním období na euru neshodla. V únoru se jen vládní koalice dohodla, že si vyžádá od Národní ekonomické rady vlády analýzu, zda je výhodné vstoupit do evropského systému směnných kursů ERM II. Analýza má být hotova v říjnu.
Referendum o euru striktně odmítl expremiér a eurokomisař Vladimír Špidla. „Podle mě, kdybyste to brali ústavně důsledně, tak by to muselo být referendum o vystoupení z EU, protože jsme přijali euro v referendu, kterým jsme vstoupili do EU,“ uvedl.
Dodal, že otázka zněla, zda chceme vstoupit do Evropské unie za podmínek, které jsou definovány v evropské smlouvě. „A tam je také, že se přijme euro. Referendum o euru se ústavně čistě udělat nedá, protože ta smlouva, kterou jsme vstoupili, byla ratifikována všemi parlamenty EU. To znamená, že by se musela zcela znovu vyjednat smlouva a muselo by to být zase ratifikována všemi parlamenty,“ uvedl pro iDNES.cz Špidla.
