Právě tento fakt plus tradiční rozkol v pohledu na Rusko vedly ke vzájemně protichůdným reakcím ministrů zahraničí na návrh komise znovu otevřít rozhovory už nyní. Nakonec mezi nimi ale převážil názor, který sdílí i český šéf diplomacie. „Rusové zatím nesplnili podmínky příměří, to víme všichni. Kdybychom vše přerušili, tak ničeho nedosáhneme. Diplomacie je uměním jednat,“ řekl po jednání Karel Schwarzenberg.
Jeho slovenský kolega Ján Kubiš k tomu dodal: „Neznamená to vůbec, že unie mění postoj k územní integritě Gruzie. Převážil nicméně názor, že izolace k ničemu nevede.“ Ne všichni s tím byli srozuměni. Po striktnějším postoji volaly severské státy a nové země, skutečně v opozici ale nakonec zůstala jen Litva, která se odmítla podepsat k odblokování rozhovorů. Protože však nebyl nutný souhlas všech států, její odpor nestačil.
„Co se změnilo od září? Proč slevujeme ze svých pozic? Znamená stažení vojáků stažení vojáků, nebo ne?“ neskrýval rozhořčení náměstek litevského ministra zahraničí Zygimantes Pavilionis. Také varoval, že „žádný litevský ministr zahraničí nebude souhlasit s podpisem smlouvy, když máme ruské tanky v jednom ze sousedních států“, a včerejší krok EU přirovnal k Mnichovu 1938. „Když přistoupíme na to, že realitu budou určovat invaze, překročíme tím limity. Už jsme to zažili v Mnichově. Je tohle nový Mnichov?“ položil rétorickou otázku Pavilionis.
Evropané tlačí na dohodu s Ruskem zejména kvůli zajištění dodávek jeho ropy a plynu do EU. Rusové zase potřebují evropské peníze, země unie jsou největším a nejsolventnějším obchodním partnerem Ruska. Dojednání smlouvy, na níž se už několik měsíců pracovalo, bude trvat nejméně rok. Přesné datum nového kola rozhovorů stanoví summit EU-Rusko na konci tohoto týdne v Marseille.
„Proč slevujeme ze svých pozic? Je to nový Mnichov,“ zlobí se Litevci.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
