Jiří Paroubek stále dohání, co se mu nepovedlo ve volební kampani - tedy vysvětlit veřejnosti, že viníkem krize v Řecku je pravice. Ale to nemá valný smysl - řecká pravice i levice jsou jedna za osmnáct a druhá za dvacet bez dvou, socialisté předali pravici taktovku poté, co zfalšovali účetnictví při vstupu do eurozóny v roce 2001. Paroubek to ale nevzdává. Zatímco socialisté uskutečňují ozdravný program, „bývalý premiér pravicové vlády Karamanlis si nyní cynicky užívá, jak mi rozčarovaní Řekové říkali, na francouzské Riviéře, a neprojevuje účinnou lítost nad tím, co se svou konzervativní stranou Nová demokracie natropil,“ špičkoval Paroubek ve sněmovně. Svůj exkurz ovšem uvedl větou: „Vrátím se však ještě k Řecku, už také proto, že jsem tam na přelomu července a srpna strávil krásných čtrnáct dní dovolené.“ Když se ho novináři poté ptali, zda nevidí rozpor v tom, že kritizuje Karamanlise za dovolenou v cizině, zatímco sám... Ne, tu novinářskou otázku jsem si musel vymyslet, protože Paroubek už nikoho nezajímá.
Když jste tak všudypřítomný jako klimatolog Jan Pretel, je asi věcí čisté pravděpodobnosti, že dřív nebo později dostanete otázku, jak záplavy v Pákistánu souvisejí s požáry v Rusku. Je to ten druh otázky, na kterou lze dát jen velmi obecnou, prakticky nicneříkající odpověď. Je to, asi jako kdyby se pana Pretela zeptali, jak požáry v Rusku souvisejí s tím, že v Santiagu de Chile byl nejchladnější červenec od roku 1908 a v Argentině je nejchladnější zima za čtyřicet let. Ale na to se ho nikdo nezeptá. Proč asi?
Automobilka General Motors je opět v plusu, proběhlo i českými novinami. Ale musíte se prokousat až články v amerických novinách, abyste zjistili, jak je na tom automobilka se splácením padesátimiliardové vládní podpory. Odpověď: vrátila z ní 6,7 miliardy (nenáviděné banky, které taky dostaly desítky miliard vládní podpory, už dávno prakticky celou podporu splatily). Chrysler, další příjemce podpory, je stále ve ztrátě. A tím se pomoc odborářům - protože o ně Obamovi jde - nevyčerpává. Vláda si taky dávala záležet, aby bylo vidět, jak tlačí ke zdi automobilku Toyota (jejíž američtí zaměstnanci převážně nejsou odborově organizovaní) kvůli případům údajného selhávání brzd. Teď, když už se to podepsalo na pošramocené pověsti japonské značky, se bez humbuku zveřejňují expertizy potvrzující to, co leckdo tušil: nejpravděpodobnější příčinou divočení toyot se zdají být řidiči pletoucí si brzdu s plynem. Toyota i tak ohlásila vyšší zisk než GM. A nejen ona, ale i Ford, který na tom býval stejně špatně, nicméně se rozhodl o vládní podporu neusilovat. Nový GM zaměstnává v Americe 68 500 lidí. Takže na jedno zachráněné odborářské místo zatím připadá nějakých 632 000 dolarů státní podpory. Za jak dlouho se americkým daňovým poplatníkům tato investice vrátí?
O autorovi| MARTIN WEISS komentátor LN
