13. února 2019 5:01 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Favorit na Ústavní soud? Prorektor, který psal posudky ve prospěch Zemana, ale teď jde proti němu

Koláž: Vlevo právník a profesor na Právnické fakultě UK Aleš Gerloch, vpravo... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Koláž: Vlevo právník a profesor na Právnické fakultě UK Aleš Gerloch, vpravo... | foto: Lidovky.cz

PRAHA Na dvou stranách jedné barikády stojí prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Jako druhý muž ve vedení univerzity ji navenek zastupuje ve sporu o profesory s prezidentem Milošem Zemanem. Dříve však pro něj vypracoval několik odborných stanovisek, navíc platí za hlavního Zemanova favorita na volné místo v plénu Ústavního soudu. Mohl by nahradit emeritního soudce Jana Musila, který v lednu rezignoval ze zdravotních důvodů.

„Je to spor institucionální, není osobní. Není to spor (rektor UK Tomáš) Zima versus Zeman, tím méně Gerloch versus Zeman. Je to Univerzita Karlova versus prezident republiky, možná v širším měřítku spor státní moci s akademickou samosprávou,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz Aleš Gerloch, jenž na nejvýznamnější české univerzitě působí coby prorektor pro akademické kvalifikace. Předtím působil osm let coby děkan Právnické fakulty UK. 

Univerzita se postavila proti hlavě státu na obranu akademiků Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta. Přestože oba muži dostáli všem zákonným povinnostem k získání profesury, prezident jim jmenování odepřel. Univerzita Karlova, kde oba muži profesorské řízení absolvovali, proto na Zemana podala k Městskému soudu v Praze žalobu. Krok oznámila v pondělí na tiskové konferenci, kde vedle rektora Tomáše Zimy promluvil i prorektor Gerloch.

Ve sporu univerzity se Zemanem plní důležitější roli než jen symbolickou. Ačkoliv žaloby vypracovala advokátní kancelář, Gerloch přiložil ruku k dílu. „Pan prorektor se podílel na konzultaci nad závěrečnou podobou zmíněné dvojice správních žalob,“ sdělila serveru Lidovky.cz Vlasta Helekalová z tiskového odboru univerzity. „Dával jsem tam připomínky dílčí povahy, padesát procent, ne-li víc, zpracovala kancelář,“ podotkl Gerloch.

Situace je to pro něj pikantní, protože dříve opakovaně snášel argumenty ve prospěch druhé strany, tedy prezidenta. Na žádost prezidentské kanceláře vypracoval dvě odborná stanoviska. V důsledku stranily hlavě státu. V prvním případě podporoval Zemana v jeho postoji, že nemusí za každých okolností vyhovět návrhu premiéra na jmenování ministra. Druhý posudek nabil Zemanovi ke kritice vydání ruského hackera Nikulina do USA.

První stanovisko v roce 2013

„Vycházím z toho, že je třeba respektovat Ústavu a zákony a snažím se je vykládat v tomto směru bez ohledu na konkrétní osoby,“ odmítá Gerloch interpretaci, že analýzy šil na míru zadavateli z Hradu. Občasná shoda s hlavou státu prý není nic zvláštního. „V řadě případů mé názory, jak jsem získal pocit, konvenují prezidentu republiky. A jsou případy, kdy tomu tak není, což považuji za přirozené,“ komentuje.

Oponuje tak tomu, jak o něm smýšlí třeba senátor Tomáš Czernin. Ten je jedním ze zákonodárců, kterému je představa Gerlocha coby ústavního soudce proti mysli. „Profesor Gerloch je ideální advokát, už jsme se mnohokrát přesvědčili, že obhájí prezidentovi prakticky cokoli,“ ironizoval senátor. Právě horní komora parlamentu je pro jmenování ústavního soudce klíčová, bez jejího souhlasu nemůže Zeman svého favorita prosadit.

Aleš Gerloch v letech 2006 až 2014 řídil Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
Prezident Miloš Zeman (20. března 2018).

Prezidentská kancelář se na Gerlocha poprvé obrátila už roku 2013, kdy po něm chtěla stanovisko k povinnosti jmenovat ministry. Později právě tuto analýzu Zeman použil pro obhajobu toho, že nesvěří funkci ministra zahraničí Miroslavu Pochemu. „Před rokem 2013 si nevybavuji, že bych se s Milošem Zemanem potkal. Později jsem se s ním setkal při oficiálních kontaktech třikrát nebo čtyřikrát,“ podotýká Gerloch. 

‚Jsem silně přesvědčován, abych kandidoval‘

Gerloch pro Zemana

Prorektor Gerloch vysvětluje, že stanoviska pro prezidenta Zeman nepsal jako posouzení konkrétní situace s konkrétními jmény, ale jako modelový výklad zákonů.
V případě hackera Jevgenije Nikulina se tak zabýval vydáním člověka žádajícího o mezinárodní právní ochranu ke stíhání do zahraničí. „Závěr byl, že nelze vydat osobu, která požádala o mezinárodní ochranu do doby, než se rozhodne o opravných prostředcích, které v této věci podala,“ říká Gerloch.
Zemanovi se stanovisko hodilo
, protože Nikulin byl vydán do USA, ještě než bylo rozhodnuto o jeho kasační stížnosti.
V případě stanoviska v souvislosti se jmenováním ministrů se pak v důsledku postavil Gerloch za prezidenta proto, že tak podle něj stojí Ústava. „Jakmile v Ústavě není řečeno, že prezident musí (návrhu) vyhovět, tak z toho plyne, že má prostor pro uvážení, ale musí uvést důvody, proč tak nečiní (nejmenuje),“ říká Gerloch.
Už na žádost médií, nikoliv Hradu, pak vysvětloval, že cesty prezidenta po krajích nelze z pohledu zákona jednoznačně vnímat jako volební kampaň. „Je třeba si říct, zda tyto cesty nejsou součástí jeho pracovní náplně, kterou si vytyčil, a za druhé, jestli to bude standardní cesta s návštěvou krajského zastupitelství, firem či nemocnic, nebo jestli to bude zaměřeno na jeho zvolení, podle toho je třeba to posoudit,“ míní prorektor.

Oficiální návrh na jmenování stávajícího prorektora Univerzity Karlovy ústavním soudcem přitom stále neexistuje. Tajemnice Senátu Eva Davidová serveru Lidovky.cz potvrdila, že horní komora takový podnět z Hradu neobdržela. „Nemáme od Kanceláře prezidenta republiky informaci o případném zamýšleném termínu zaslání návrhu, prezident není v této věci vázán žádnými zákonnými lhůtami,“ řekla. 

„Ve věci návrhu na obsazení funkce ústavního soudce poskytujeme oficiální informaci až v okamžiku, kdy je takový návrh předložen,“ uvedl pro Lidovky.cz Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Přestože z Hradu dosud jméno Gerloch oficiálně nezaznělo, indicií, že se prezident rozhodl právě pro něj, je vícero. Prorektor pro Lidovky.cz potvrdil, že prezidentská kancelář ho kvůli tomu před loňskými Vánoci oslovila. Následně se o tom se Zemanem bavil osobně.

„Na prvním společném oficiálním jednání prezidenta s předsedou Senátu, které se na Hradě konalo 6. prosince, oznámil Miloš Zeman Jaroslavu Kuberovi svůj záměr navrhnout na uvolněné místo prof. Gerlocha,“ přidala další střípek tajemnice Davidová. Třiašedesátiletý ústavní právník pak pro Lidovky.cz potvrdil, že je kvůli postu na Ústavním soudu připravený položit funkci prorektora. 

„Jsem znovu silně přesvědčován, abych kandidoval,“ uvedl s tím, že taková funkce je pro každého právníka poctou s velkou odpovědností. A jak se Hrad staví k tomu, že jeho favorit jde proti němu v kauze nejmenování profesorů? „Prezident republiky nenavrhuje kandidáty na základě politické nebo jiné blízkosti, či snad absolutní názorové shody, ale na základě odbornosti. Profesor Gerloch je bezesporu respektovaným odborníkem,“ řekl Ovčáček.

Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz