Na druhé straně je třeba vyzvednout import souboru Rimini Protokoll: čeští diváci se mohli seznámit s vysoce hodnoceným fenoménem a podobou divadla, jakou v podstatě nezná. Mohli srovnávat, a ať už je produkce oslovila, nebo ne, přesvědčili se, že evropské divadlo stále hledá nové formy, aby se mohlo vyslovit ke společenskopolitickým jevům. V tomto punktu u nás stále ještě zaostáváme, i když se v poslední době leccos hnulo k lepšímu.
Další velmi inspirativní záležitostí byla stylově čistá inscenace Horváthovy hry v provedení mnichovské Kammerspiele - výsostně moderní divadlo, dokonce jako by i cosi předznamenávalo v současném vývoji. A samozřejmě nesmírně potěšilo setkání se skvělým Klausem Mariou Brandauerem.
Nepříliš vydařený začátek přehlídky s Kohoutovou hrou Malá hudba moci otevřel otázku, zda se mají na festivalu hry premiérovat a zda v něm mají figurovat české inscenace (vyjma té, která obdrží cenu Max). Dramatikovo gesto s odchodem z festivalu a jeho prohlášení v tomto kontextu vyznívá přinejmenším podivně, skoro jako trucování nepochváleného autora. Jestliže se však kriticky stavíme k našinci (i když Pavel Kohout je považován též za dramatika německojazyčného), pak je třeba přiznat, že Turriniho zánovní hra Můj Nestroy, uvedená na závěr, také není žádný skvost: je sentimentální a nepřináší žádné téma.
Dramaturg Josef Balvín vzpomínal, že se festivalu podařilo v 90. letech zachytit úžasnou vlnu nového divadelního stylu v německojazyčné oblasti. O jejím vlivu na evropské i české divadlo by se dala napsat kniha. Není ale vyloučeno, že jí trochu dochází dech, nebo se možná ocitá v situaci nového nadechnutí. Ostatně to, že jsou nové cesty či způsoby občerstvování, se nyní díky Stephanu Kimmigovi a jeho inscenaci z mnichovské Kammerspiele ukázalo i v Praze.
Festival ale rozhodně zůstává potřebnou konfrontací, o kterou by byla velká škoda přijít. Jestli něco dnes postrádá, pak jsou to setkání s režiséry, vždyť třeba jedno z posledních s Frankem Castorfem bylo doslova zjevením.
Festival rozhodně zůstává potřebnou konfrontací, o kterou by byla velká škoda přijít
