DUBLIN/BRUSEL/PRAHA Nákaza finanční krize se rozšířila do Evropy. Napětí mezi evropskými bankami se stupňuje a dochází k radikálním krokům.
Poté, co americká Sněmovna reprezentantů v pondělí zamítla Bushův záchranný plán za 700 miliard dolarů (12 bilionů korun), upadl do vážných problémů i evropský bankovní sektor.
K bezprecedentnímu opatření se včera odhodlala irská vláda. Ta rozhodla, že bude garantovat veškeré bankovní vklady, a sice dva roky. Nevídaný krok vstoupil okamžitě v platnost a má zaručit stabilitu finančního systému v zemi. Pokud tedy některá irská banka zkrachuje, neztratí střadatelé nic ze svých peněz, které měli u banky uložené.
Současná krize je zejména krizí důvěry. Té je mezi bankami po posledních událostech v USA stále méně. Banky si mezi sebou nechtějí půjčovat a upadají do obrovských potíží.
Nadějí jim je státní pomoc.
Před kolapsem se ocitla i francouzsko-belgická banka Dexia. Vlády Belgie, Francie a Lucemburska se včera rozhodly zasáhnout. Bance poskytnou finanční injekci ve výši 6,4 miliardy eur (téměř 158 miliard korun).
Dexia je další obětí finanční krize, která před rokem a půl vypukla ve Spojených státech a nyní se přelévá i na evropský bankovní sektor.
Tento týden se jedná již o druhou banku, kterou Belgie zachraňuje. V pondělí se tamní vláda postavila za Fortis, klíčovou banku v zemi. Zamítavý postoj Sněmovny reprezentantů k plánu podpory finančního systému vyvolal nejen další turbulence v bankovním sektoru, ale byl i „studenou sprchou“ pro akciové trhy - světové burzy prudce klesaly.
Spojené státy kritizovala i Evropská komise. Ta po výsledku hlasování oznámila, že USA musí převzít za světovou finanční krizi zodpovědnost, a vyzvala americké zákonodárce, aby plán schválili.
Podle prezidenta USA George Bushe není prosazování záchranného balíku u konce. „Pokud nebude naše země pokračovat v dosavadním směru, budou ekonomické škody bolestné a dlouhotrvající,“ uvedl. K dalším jednáním se Sněmovna reprezentantů má sejít už zítra.
Plán finanční podpory počítá s tím, že Bushova vláda vykoupí za 700 miliard dolarů z peněz daňových poplatníků od finančních institucí nekvalitní hypoteční úvěry a na ně vázaná další aktiva.
Pokračování na straně 2
Infekce se šíří Evropou
Dokončení ze strany 1
Burzy na celém světě reagovaly na překvapivou zprávu o nepřijetí plánu finanční podpory zklamáním a navázaly na pondělní pokles. Během dne některé burzy ztráty snižovaly.
„S balíkem se počítalo. O to větší rozčarování přineslo jeho odmítnutí,“ vysvětluje ekonom Vladimír Pikora z Next Finance. Například akcie v Tokiu se ocitly na tříletém minimu poté, co si odepsaly přes čtyři procenta.
„Bezprostřední reakce trhu byla negativní. Jen velmi těžko se však dá počítat s tím, že včerejšek znamená dno a bude následovat obrat,“ říká k poslednímu vývoji na trzích Ľuboš Mokráš z České spořitelny.
Odpolední obchodování na burzách probíhalo již s trochou optimismu. Ten pramení z nadějí, že americký Kongres plán stabilizace nakonec přece jen přijme. Trhy se částečně oživily. Prudce rostly zejména akcie bank, které v pondělí nejvíce ztrácely.
***
V Česku zatím klid
Oficiální vyjádření ČNB: „V současné době není důvod ke znepokojení. Český finanční systém zůstává od globálních turbulencí poměrně izolován.“ Banky v Česku neplánují zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů. Nenabízejí totiž podobně rizikové úvěry jako například americké banky. Více o krizi na stranách 2, 3 a 13
