LN Není vám líto, že byla budova přerovské Komuny zbořena?
Je mi to líto, protože si velmi vážím každé cihly, která je starší padesáti let. Byl to pěkný dům, sice ve zdevastovaném stavu, ale minimálně ta dekorativní čelní fasáda stála za zachování.
LN Proč se tedy pod to ministerstvo za vašeho působení podepsalo tím, že ji vyňalo ze seznamu chráněných památek?
Podle tehdejšího zákona byla památka prohlášena za kulturní z důvodu zaprvé hodnoty revoluční, poté historické, umělecké, vědecké a technické v tomto pořadí. A ze zápisu do evidence památek z roku 1963 jasně vyplývá, že v tomto případě to bylo z důvodů revolučních. Toto zřejmě úředníci na ministerstvu vzali v potaz spolu se skutečnou architektonickou hodnotou a expertizou stavu objektu po povodních v roce 1997, kdy byla budova do výše dvou metrů zaplavena, a od té doby se jí nikdo netknul. Kdyby nebyla památková ochrana zrušena, následovala by Komuna zřejmě osud dalších podobných. Majitel by počkal, až by její stav začal ohrožovat okolí, k čemuž by došlo za několik měsíců. Jakmile by to bylo nebezpečné pro veřejnost, pak by demoliční výměr stejně dostal.
LN Takže podle vás byl zánik té budovy nevyhnutelný?
To záleželo na majiteli objektu, jak by s ním naložil. Kdyby byl osvícený, a podle té první studie, která počítala se zakomponováním fasády do nového objektu, to tak vypadalo, tak by bylo všechno v pořádku. Alespoň ta hodnotná část by byla zachována.
LN Investor měl původně v plánu část budovy zachovat?
Ano, aspoň to tvrdí dnes i někteří zastupitelé Přerova, kteří tehdy jednotně hlasovali pro vyškrtnutí ze seznamu. On ale zřejmě jakousi změnou toho projektu obalamutil přerovské úředníky a pak i na ministerstvu, protože to bylo i jedním z podkladů pro posouzení.
LN Říkáte úředníky, ale rozhodnutí je dáváno za vinu vám.
Já byl nadřízený odboru památkové péče, který tu věc vyřizoval normálně rutinním způsobem. Takových žádostí jsou do roka desítky. Já jsem je upozornil na nesrovnalosti v dokumentaci. Expertizy si odporovaly. Některé nadhodnocovaly skutečnost. Hovořilo se tam o nějakém jiném autorovi stavby, o nějaké jiné hodnotě, vývoji, urbanismu. Tak jsem se na tu budovu jel osobně podívat a napsal tzv. zápis o místním ohledání a ten jsem vložil do spisu, který zase putoval na odbor památkové péče. Úředníci odboru rozhodovali standardním postupem.
