Za cíl si dal zachytit kulturní zvyklosti, tradice a proměny Vietnamců po příchodu do Česka. Od září budou jeho snímky k vidění i v Praze.
Lidovky.cz: Za vietnamskou komunitou jste jezdil skoro dva roky. Jak se vám podařilo se mezi Vietnamce dostat? Mám osobní zkušenost z tržnic v pohraničí, že ne všichni chtějí spolupracovat.
Náš student Hiep z Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě je Vietnamec, a když jsem mu volal, zda by mi pomohl s kontakty, byl velmi ochotný. Dokázal mě k lidem uvést, dohodl mi setkání. Třeba mi řekl, ať jedu 5. února do Mohelnice na slavnost vietnamského Nového roku.
Bylo ale neuvěřitelné – a to z českého fotografování vůbec neznám –, že když jsem do komunity přišel, přičemž jsme se vzájemně neznali, nikdo se mě nezeptal, proč a nač to fotografuji. Nikdo neřekl: Nechci, abyste mě fotil. Nikdo se nestylizoval. Po této stránce byli Vietnamci úžasní. Platí ale, že vše, co nafotografujete, je subjektivní pohled na život, v tomto případě můj pohled na komunitu.
