Vládní úřady sice zatím ještě pracují na vyčíslení přesných dopadů protestů na ekonomiku, první odhady se však již objevují. Hlavní ekonom makléřské firmy Global Equities Marc Touati agentuře AP řekl, že stávky mohou snížit ekonomický růst o 0,1 až 0,2 procentního bodu.
Druhá největší ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,7 procenta. Tempo růstu mírně zrychlilo z 0,1 procenta v prvním čtvrtletí.
Vláda však snížila odhad celoročního růstu na dvě procenta z původních 2,5 procenta.
Právě špatná ekonomická situace je hlavním argumentem francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, když obhajuje reformu ztrátového penzijního systému. Ten nakupil schodek v miliardách eur a dluh Francie dosahuje nevídané výše.
Sarkozy tvrdí, že Francie si již déle nemůže dovolit svůj systém štědrých benefitů pro lidi, kteří odcházejí do důchodu v 60 letech, a že prodloužení věku odchodu do důchodu o dva roky je nutné, pokud chce Francie dát do pořádku své finance. Země je povinna podle pravidel Evropské unie snížit v příštím roce svůj deficit na šest procent HDP a do roku 2013 na tři procenta z letošních 7,7 procenta.
Deficit penzijního systému je vážnou hrozbou pro francouzskou ekonomiku v dlouhém období, protesty však mohou způsobit těžké problémy již v nejbližší době. Státní tajemník pro zaměstnanost Laurent Wauquiez uvedl, že od 12. října, kdy protesty výrazně zesílily, bylo zničeno denně 1500 pracovních míst. Neupřesnil však, jak k tomuto číslu došel. Šéfka podnikatelské asociace MEDEF Laurence Parisotová uvedla, že se velmi obává dopadu blokád na malé firmy.
„Zatím je příliš brzy na to, činit přesné závěry, ale je jasné, že podnikatelská důvěra začne znovu prudce klesat,“ uvedl Touati. To by mohlo dále zhoršit očekávané zpomalení ekonomického růstu ve Francii i globálně, způsobené úspornými opatřeními. Ekonom také upozornil, že protesty poškodí obraz Francie v mezinárodním měřítku, což ohrožuje hlavně příliv zahraničních investic.
Mezi nejohroženější odvětví patří cestovní ruch. Air France odhaduje denní náklady na stávku na pět milionů eur, za šest dní stávky od září tak přišla o 30 milionů eur. Odbory svolaly další demonstrace na 28. října.
Vážné problémy mají také čerpací stanice kvůli nedostatku pohonných hmot.
Rafinerie zastavily výrobu a stávkující zablokovali sklady s pohonnými hmotami. Prezident asociace majitelů čerpacích stanic Christian Roux v pátek odhadl, že stávka stála doposud každého člena asociace 10 000 eur. To je asi čtvrtina jejich ročních příjmů. Podle odhadů ministerstva životního prostředí bylo v pátek bez pohonných hmot 20 procent čerpacích stanic v zemi.
