Hledáte u nás práci? Vraťte se domů, říká krize
Němčina dala světu slovo Gastarbeiter. Jednoslovný, úderný výraz tam, kde jiný jazyk potřebuje definici, zdomácněl natolik, že leckde se ani nepřekládá. Kde vlastně hledat hranici mezi migrantem a gastarbeitrem? Přibližuje ji hospodářská krize.
Miliontý gastarbeitr, který přišel do Německa, dostal v roce 1964 moped. Taková byla potřeba zahraničních dělníků, kteří stavěli na nohy válkou zničenou zemi a rozjeli hospodářský zázrak. Po pádu berlínské zdi se z gastarbeitrů stala hrozba. Kdo sem jednou přijde za prací, už se tu usadí, tvrdí celá Evropa pod dojmem deseti milionů muslimů na svém území. Z gastarbeitra, člověka vydělávajícího peníze a posílajícího je domů, se stává klient sociálního systému hostitelské země, závislý na dávkách. Motor hospodářského zázraku se mění v jeho brzdu. Miliontý gastarbeitr, který opustí Evropu, dostane místo mopedu luxusní auto, dalo by se říci. Už dnes jim platí jednosměrné letenky Česko, Španělsko či Japonsko.
Hledáte-li rozdíl mezi migrantem a gastarbeitrem, najdete ho v Evropě i v Americe. Příliv Mexičanů do USA, stejně jako Rumunů a Bulharů do Španělska, klesl na polovinu. Příliv peněz, které míří od gastarbeitrů do Moldavska a Turecka, klesl o čtyřicet procent. Co to udělá s moldavskou ekonomikou, která na něm ze třetiny stojí? Zatím nevíme. Zato víme, že z milionu a půl Východoevropanů, kteří po rozšíření EU přišli pracovat do Británie, je jich už polovina zpátky. Proč? Zatímco Británie vězí v recesi, Polsku se vyhýbá. Dá se to říct i takto: migranti zůstávají tam, kde je sociální systém, gastarbeitři odcházejí tam, kde je práce.
Čtěte „Migrace a krize“ na straně 6
