GMO kukuřice příliš v Česku neuspěla

PRAHA Plocha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí u nás po čtyřech letech poprvé klesla. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka loni farmáři tzv. Bt kukuřicí oseli 8380 hektarů polí, letos jejich výměra klesla na 6480 hektarů a ze 171 na 125 klesl počet jejích pěstitelů. „Hlavním důvodem poklesu je problematický odbyt Bt kukuřice, kterou je nutno oddělovat od klasické produkce kukuřice a označovat jako geneticky modifikovaný organismus,“ uvedl Vorlíček. Letos se také snížila celková plocha osázená kukuřicí (ze 108 tisíc hektarů na 912 tisíc ha). Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupují zájmové ekologické organizace. Pěstování GMO plodin ale naopak snižuje závislost zemědělců na chemických postřicích, šetří půdu a snižuje výjezdy zemědělské techniky. A i když je cena osiva vyšší, asi o deset procent vyšší bývají také výnosy. Loni ještě plocha osázená Bt kukuřicí meziročně vzrostla o více než 3000 hektarů a byla přibližně třicetkrát větší než v roce 2005, kdy bylo pěstování Bt kukuřice povoleno. Celosvětový trend je spíše opačný: GMO plodiny se podílejí na světových plochách již jednou desetinou. V EU se plodiny upravené metodami genetického inženýrství pěstují jen na 0,1 procentu orné půdy. Jedinou povolenou plodinou je od roku 2005 právě Bt kukuřice.