Gottwald, Dubček a Husák pohromadě. Poznej svého komunistu v unikátním přehledu lídrů KSČ

Než se první komunistický prezident Klement Gottwald v roce 1929 postavil do čela strany, uvnitř KSČ probíhal boj o moc. Když ze stranického střetu vyšel Gottwald vítězně, svých předchůdců se zbavil. Ze strany se museli poroučet její historicky první generální tajemník Bohumil Jílek a také někdejší předseda Alois Muna. Dosud se mělo za to, že oba se se svými stoupenci vzdali myšlenky komunismu a zamířili do jiných stran.

Urazili senátoři prezidenta Zemana? Do Rady ÚSTR neprosadil přítele Srpa, od té doby ‚trucuje‘

Tvůrci Biografického slovníku vedoucích funkcionářů KSČ 1921 - 1989 však doložili, že v tomto případě se historie odehrála jinak. „Ve skutečnosti komunismu zůstávali dlouho věrni, organizovali tzv. komunistickou opozici. Vyloučení vůdci novému vedení rovněž vytýkali malou revolučnost, Muna například Gottwaldovu garnituru označil za ‚studenty buržoazního původu‘,“ přiblížil serveru Lidovky.cz jeden ze dvou editorů titulu Petr Anev.

Podobně novým pohledem se tvůrci snaží dívat na všech 326 funkcionářů, o nichž slovník pojednává. Publikace má sloužit jako jeden ze základních pramenů k poznání Komunistické strany Československa, jejíž ústup z mocenských pozic si letos připomínáme třicátým výročím. Slovník se snaží zacelit mezery, které dosud v povědomí o hlavní politické formací druhé půli 20. století přetrvávaly.

‚Stěžejní projekt ústavu‘

„Jsem rád, že se po mnoha letech podařilo dokončit jeden ze stěžejních projektů ústavu, do kterého se zapojily desítky historiků zabývajících se dějinami KSČ. Odborné i širší veřejnosti se tak dostane opravdu mimořádná publikace nepostradatelná pro studium komunistické diktatury. Rád bych i touto cestou poděkoval všem, kteří se na vzniku slovníku podíleli,“ uvedl pro Lidovky.cz ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra. 

Publikaci autoři poskládali ze stručných životopisů jednotlivých partajníků. Přibližují jejich rodinné zázemí, vzdělání či zaměstnání. Také rekapitulují jejich politickou kariéru, představují zastávané názory a u významnějších komunistů načrtávají jejich charakteristiku. Životopisy navíc předchází stručná úvodní studie, jež osvětluje dobový kontext.

 „Nejčastěji jsme čerpali z fondů KSČ uložených v Národním archivu, z fondu ÚV KSS ve Slovenském národním archivu, z osobních pozůstalostí funkcionářů uložených v rozličných archivech či z poslaneckých složek funkcionářů-poslanců v Archivu Poslanecké sněmovny,“ zmínil Anev. „Hesla Gottwalda, Husáka a dalších nejvýznamnějších funkcionářů jsou delší, ale zároveň myslím, že jsme jim věnovali více odborné péče,“ dodal.

Do slovníku pronikli všichni komunisté, jimž náleželo místo v ústředních orgánech strany. Titul představuje předsedy KSČ, generální tajemníky strany, první tajemníky ústředního výboru strany nebo členy předsednictva. Celkem se lze seznámit s osudy příslušníků 29 stranických ústředních orgánů včetně členů revizních komisí, sekretariátů ústředního výboru či ilegálních vedení KSČ z období druhé světové války.

Letos vydá ÚSTR 31 publikací

Titul se řadí mezi 31 publikací, které ÚSTR letos vydá. Zvláštní důraz klade na letošní kulaté výročí pádu totality. „Kniha o spolupráci československé StB a východoněmecké Stasi v posledních letech komunistické diktatury a dále překlad rozsáhlého dvoudílného slovníku disidentů z komunistických zemí východní Evropy a Sovětského svazu, který byl původně vydán v Polsku,“ uvedla pro Lidovky.cz další příklady mluvčí Ústavu Darja Čablová. 

Ústav pro studium totalitních režimů také spojil síly s Archivem Poslanecké sněmovny, s nímž pracuje na edici dokumentů takzvané Stankovy komise. Těleso zřídili první demokratičtí zákonodárci po roce 1989, jeho úkolem bylo objasnit okolnosti dění 17. listopadu. Útvar se oficiálně nazýval Společná komise sněmoven Federálního shromáždění a České národní rady pro dohled na vyšetření události ze dne 17. listopadu 1989 v Praze.

K dění roku 1989 navíc připravuje ÚSTR na podzim dvě velké tematické konference. „Chystáme i méně tradiční připomenutí pádu komunistického režimu, a to prostřednictvím dvou koncertních projektů: jeden se bude konat v předvečer 17. listopadu v Praze a spolupracujeme na něm s Českou filharmonií, druhý plánujeme v Plzni ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií a Fakultou umění a designu L. Sutnara Západočeské univerzity,“ dodala Čablová.