Policie v Arizoně může podle nového zákona legitimovat lidi na ulici a zatknout každého bez dokladů. Stačí podezření, že je v zemi nelegálně.
NEW YORK / PRAHA Amerika je zemí přistěhovalců, ale už dlouho se k nim obrací zády. Nejhmatatelnějším důkazem je plot s ostnatým drátem, který vystavěli v Arizoně, aby zastavili příliv přistěhovalců z Mexika. Přesto se v médiích dál objevují případy celých rodin, které riskují přechod vyprahlou pouští jen proto, aby se dostaly do vysněné Ameriky. Když nepomohl plot, ani samozvaná domobrana arizonských farmářů, kteří u bizarního hraničního zátarasu z plechu a pletiva hlídkují se zbraněmi v rukou, rozhodli se na to arizonští zákonodárci jít jinak. Ani ne před měsícem totiž tamní republikánská guvernérka Jan Brewerová schválila zákon, který arizonské policii umožňuje kohokoliv na ulici zastavit, legitimovat a šupem odvézt na stanici k výslechu. Stačí jí k tomu „podezření“, že jde o ilegálního přistěhovalce. V uplynulých týdnech se tak na stanici octl například student ze státu Nové Mexiko, jehož jediným proviněním bylo, že je Hispánec a na ulici se policistům prokázal jen řidičským průkazem. Ten je totiž podle nového zákona k identifikaci nedostačující.
„Občané jiných států se v Arizoně musejí prokazovat výpisem z federálního registru,“ citoval z nového zákona deník The Arizona Republic. Není divu, že nový zákon budí emoce. A nejen emoce. V pondělí se kvůli němu obrátilo na soud hned několik organizací bojujících za lidská práva. Nevybíravě prý diskriminuje všechny Hispánce.
K žalobě se připojil například sedmdesátiletý Američan, který má hispánské a čínské předky. Od té doby, co vstoupil v platnost nový zákon, měl prý kvůli dokladům už dvakrát opletačky, a to jen proto, že „není bílý“ (nutno podotknout, že jsou Američané zvyklí prokazovat se jen řidičským průkazem, který si může udělat i přistěhovalec, nebo průkazkou sociálního pojištění, kterou lze falšovat).
Předkladatelé zákona argumentovali tím, že Arizona má čím dál větší problémy s kriminalitou, a ta že úzce souvisí právě s nelegálním přistěhovalectvím. Oponenti tvrdí opak. Například Centrum pro přistěhovaleckou politiku zveřejnilo statistiku, podle níž míra kriminality v Arizoně v uplynulých letech klesla, a to navzdory neutuchajícímu přílivu ilegálních přistěhovalců. Podle federální statistiky jde pak dokonce o jev, který je typický pro státy s nejvyšší mírou přistěhovalectví – právě v nich klesá zločinnost rychleji než v ostatních státech unie.
Generační problém Se zajímavým příspěvkem na téma přistěhovalectví včera přišel deník The New York Times. Připomíná totiž, jak je jinak tolerantní Amerika vůči přistěhovalcům zaujatá. Cituje v té souvislosti hned několik lidí z mladší generace, kteří potvrzují, že jde každopádně o nejproblematičtější téma v rodinných diskusích.
„Spousta hlavně starších lidí se cítí být ohrožena změnami, které v zemi zavádějí právě přistěhovalci,“ podotkla k tomu socioložka Cathleen McCarthyová z Arizonské univerzity. Nejde přitom o důchodce, zdůrazňují sociologové, ale i o dnešní čtyřicátníky, kteří vyrůstali v duchu hesla „žij a nech žít“. Proti se dnes staví mladí, hlavně vysokoškoláci, kteří v pondělí také protestovali před sídlem arizonského senátora Johna McCaina.
Problém přistěhovalectví chce v brzké době začít řešit i prezident Barack Obama. Ostatně, byli to právě Hispánci, kdo uvěřil jeho slibům, že reformuje přistěhovaleckou politiku, a dali mu svůj hlas ve volbách před dvěma lety. Díky jejich hlasům vyhrál Obama v klíčových státech, jako je Florida. Na podzim čekají Ameriku další volby, tentokrát do Kongresu, a řada těch, kteří tehdy Obamovi uvěřili, k nim tentokrát nemusí přijít.
