Podle navrhované novely zákona o práci by měli mít přednost při přijímání do zaměstnání ti, kteří dokonale ovládají lotyštinu, a kontrakt mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem by měl obsahovat informaci o úrovni znalosti státního jazyka. Tato změna zákona navrhovaná lotyšským ministerstvem spravedlnosti souvisí se současnou ekonomickou krizí, která postihla baltské země velmi tvrdě. Lotyšsko očekává letos pětiprocentní snížení hrubého národního produktu a katastrofální nezaměstnanost. „V současné napjaté ekonomické situaci je důležité, aby práci dostávali především lidé s vysokou úrovní profesionálních znalostí a znalostí státního jazyka,“ cituje agentura Apollo lotyšského ministra spravedlnosti Gajdoše Berziňše.
Ve všech třech baltských zemích žije dodnes velká část obyvatelstva, která neovládá místní jazyky a hovoří pouze rusky. Jde především o etnické Rusy, kteří sem byli poslání za prací během „okupace“ baltských zemí, jak se dnes v Pobaltí označuje začlenění do Sovětského svazu, a také bývalé sovětské důstojníky. Ve snaze přidat státnímu jazyku váhu letos počátkem ledna lotyšský prezident Valdis Zatlers oznámil, že v budoucnu již nebude s novináři ruských sdělovacích prostředků hovořit rusky. „V Lotyšsku je jen jeden státní jazyk - lotyština,“ řekl prezident, který v minulosti hovořil oběma jazyky podle toho, v jaké řeči byl dotázán.
Vůdcové ruské menšiny tvrdí, že jde o další snahu diskriminovat nelotyšské občany. V Lotyšsku nesmějí „neobčané“ vykonávat praxi advokáta, soukromého detektiva či pracovat v patentových komisích, jsou omezeni při nákupu nemovitostí. Ve státních úřadech jsou za užívání jiného jazyka než lotyštiny až stodolarové pokuty. Existuje i vyznamenání „Přátelské prostředí pro státní jazyk“, které získávají občané bojující za obrodu lotyšského jazyka, jako například majitelka kiosku v Rize, studentka Dace Kalninja, jež odmítla se zákazníkem hovořit „jazykem okupantů“.
V Lotyšsku tvoří Nelotyši 44 procent obyvatelstva, v metropoli Rize dokonce 60 procent. Podle údajů vyplývajících ze sčítání obyvatel v roce 2005 je tam ruština nejrozšířenějším jazykem. Za hlavní jazyk z hlediska znalostí ji pokládalo 94 procent obyvatel Lotyšska.
***
„Je důležité, aby práci dostávali lidé s vysokou úrovní znalostí státního jazyka.“
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
