Na úvod jednání Rady ČT ředitel Petr Dvořák ve dvanácti bodech informoval o dění v ČT, zmínil například na základě průzkumů vysokou důvěryhodnost instituce. Radní a publicista Zdeněk Šarapatka následně vyjádřil spokojenost s aktivitami ČT. Do diskuze se zapojili také noví členové rady. Řešeny byly třeba i koncesionářské poplatky.
  |
„Nejsem proti valorizaci, ale jsem pro, aby peníze poplatníků někam nezmizely,“ řekl někdejší šéf televizního zpravodajství ČT Roman Bradáč, použil při tom přirovnání k Titanicu. „To je výraz vhodný alternativního média,“ reagoval vzápětí Šarapatka, který od počátku hájil ředitele Petra Dvořáka. „Nečekal jsem tu takovou diskuzi hned od začátku,“ podivoval se místopředseda rady Jaroslav Dědič.
Nulová odměna pro ředitele ČT? Radní Lipovská se za funkci upsala peklu, reagoval Šarapatka na její návrh |
První část debaty doprovázela zajímavá skutečnost. Publicista a šachista Pavel Matocha, nový člen rady, v diskuzích hodně aktivní, šel nejprve za Bradáčem a ekonomkou Hanou Lipovskou, následně něco sděloval dalšímu novému členovi rady novináři Xaverovi Veselému. Poté začal aktivně psát zprávy na mobilu. Situace působila, jako by noví členové rady drželi pospolu a cosi domlouvali.
Do diskuze se dále nejvíce zapojili Šarapatka, Bradáč, Lipovská a Matocha. Zatímco Šarapatka po celou dobu obhajoval ČT, zbylí zmínění vystupovali jako kritici.
Dalším bodem na programu byla debata o rozpočtu. Ekonom Pavel Kysilka zmínil neudržitelnost současného modelu. Hlavním předmětem diskuze se poté stal 190 milionový deficit v roce 2019.„Nedělejme z toho jednání sněmovny, pokusme se být věcní, bylo by to na místě,“ zapojil se později zvolený předseda Rady René Kühn.
Na závěr první části jednání Matocha navrhl usnesení, že hospodaření ČT je dlouhodobě neudržitelné. Pro hlasovali Matocha, Šlégr, Váňa, Veselý, Bradáč, Lipovská, Kysilka, Kratochvíl a Karmazín, což ke schválení stačilo.
Peníze pro Dvořáka
Ožehavým tématem, které se před samotným jednání hodně řešilo, byly prémie pro generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. „Nedat bonusy - to neznamená dát pětku, nebo někoho vyhodit. Od toho je odvolání ředitele, o tom tu nikdo nemluví. Dát bonus znamená dát jedničku. A my tu teď řešíme, jestli dáváme jedničku s hvězdičkou, nebo aspoň jedničku. Nekopeme za pana generálního ředitele, kopeme za veřejnost,“ vysvětlovala Lipovská svůj návrh.
Za jeden z hlavních problémů označila hospodaření ČT. „Pokud vůz nemá jedno kolo – nejede. Přimlouvám se, aby bonusy byly vyplaceny zaměstnancům,“ doplnila.
„Žijeme v právním státě, kde platí smlouvy a pravidla, moje pracovní smlouva má nějaká kritéria, na základě nich by Rada měla vyhodnotit, jestli ČT fungovala, nebo ne,“ uvedl na svou obhajobu generál ředitel.
„Materiál, který jsem vám předložil, podle mého dokazuje, že ČT fungovala minulý rok velmi dobře. Z vyjádření paní Lipovské chápu, že bonus je buď nula, nebo sto procent. Já se ale domnívám, že bonus odráží hodnocení nejen mě, ale je oceněním instituce. Ať už dostanu bonus jakýkoliv, vyplatím zaměstnancům tolik, kolik si zasloužili,“ dodal.
Pro jakýsi kompromis mezi „oběma břehy“ byl Kühn, který navrhl bonus ve výši dvou třetin odměny, její snížení odůvodnil problematickou komunikací Rady ČT v loňském roce s Dvořákem, a to zejména v souvislosti dlouhodobých plánů ČT.
Vládní poslanec ohodnotil kandidáty do rady ČT. Ředitel Dvořák to označil za šokující |
Následovala argumentace mezi Šarapatkou a Lipovskou, navzájem řešili některé body z jejího odůvodnění návrhu na nulovou odměnu Dvořákovi. Do diskuze se krátce vložil také vysokoškolský pedagog Daniel Váňa, zbytek v té chvíli pouze poslouchal. Stejně jako po celou dobu pak zastával moderátorskou roli Dědič. Svůj pohled nabídl také Kühn. „Nechci dělat advokáta ČT, ale když hlavního regulátor z celoročního penza upozorní na zpravodajské a publicistické formáty ve třech případech, není to špatné,“ řekl.
Na pracovním jednání členů Rady, které samotné schůzi předcházelo, byly podle Matochy navrhnuty čtyři různé výše bonusu - od nuly do 80 procent. „Kritéria pro jeho určení jsou vágní, nyní se nacházíme v situaci bezprecedentního hospodářského poklesu. Myslím, že je proto správné, aby Rada ČT řekla, že bonus nebude přiznán,“ konstatoval Matocha před hlasováním, které nakonec přisoudilo Dvořákovi odměnu za loňský rok ve výši 66,6 procenta, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Například za uplynulý rok vyinkasoval 2,42 milionu korun. Proti byli čtyři z šesti nových členů rady - Veselý, Bradáč, Lipovská, Matocha.
Kritéria pro určení a přiznání bonusu generálního ředitele se skládají z vyhodnocení hospodářských výsledků, úrovně televizního vysílání (kvalita programu a podíl na trhu), manažerských výsledků a plnění dalších povinností, jakými jsouu například dodržování právních předpisů, Statutu a Kodexu ČT či plnění usnesení rady a komunikace s ní a veřejností.
Volba předsedy
Volba předsedy Rady ČT začala nominací kandidátů, přičemž každý člen mohl navrhnout jednoho. Navrženi byli Kühn a manažer a speciální pedagog Vladimír Karmazín, ten ale nominaci nepřijal.
Novým předsedou Rady ČT byl zvolen René Kühn. Členem je od roku 2011 |
„Mé rozhodnutí je smělé, vidím v našich řadách vhodnější kandidáty. Na druhou stranu jsem členem Rady ČT od roku 2011, mám profesní zkušenosti, snad si s pozicí poradím,“ snažil se Kühn hlasující před tajnou volbou přesvědčit. Také vyzdvihl důležitost komunikace se členy Rady ČT a veřejností.
Nakonec dostal 11 platných hlasů, čtyři byly neplatné. Odměnou mu byl potlesk. „Bude to dobrodružné a zavazující zároveň, děkuji,“ zněla slova zvoleného. „V současné chvíli jsem spokojený, ale vždy platí, že medvěd se porcuje až posléze,“ okomentoval volbu předsedy pro Lidovky.cz Bradáč.
Na post místopředsedů radní navrhli bývalého kanoistu Martina Doktora, Matochu a Váňu. Nejvíce hlasů dostal Váňa, který se tak stal hned po prvním kole místopředsedou Rady. Druhé místopředsednické místo nakonec ve druhém kole hlasování získal Matocha.
Rada České televize je orgán, jejímž prostřednictvím veřejnost uplatňuje možnost kontroly veřejnoprávního média v podobě ČT. Do působnosti Rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele či schvalování rozpočtu.
Kromě již zmíněného uložili členové rady na středeční schůzi vedení ČT úkol doplnit dlouhodobé plány do roku 2024 o střednědobý plán s cílem, aby rezerva ČT na konci roku 2024 byla 700 milionů korun. Radní také doporučili přistoupit k jednorázové hloubkové analýze nákladů.
