Vytvořte si svůj facebookový profil se všemi informacemi, jimiž se chcete pochlubit. Vytiskněte ho a nalepte si ho na záda. A jděte tak mezi lidi. TOTO je facebook. Tuhle unikátní demonstraci možného dosahu otvírání svého soukromí na internetu použila 28. základní škola Plzeň v rámci projektu MIŠí děti říkají STOP kyberšikaně. Jeho školní kola právě vrcholí.
Projekt navazuje na úspěšného předchůdce, MIŠí děti říkají STOP šikaně, který na školách probíhal před dvěma lety. Zůstalo jak hlavní zaměření, skryté ve zkratce MIŠ (= minimalizace šikany), tak i organizátor, občanské sdružení AISIS, a donátor, Nadace O2. Účastní se ho celkem osmnáct škol, které nejprve ve školních a potom meziškolním kole představí své projekty na podporu minimalizace šikany a kyberšikany na školách.
Hlavní je zprostředkovat dětem téma šikany tak, aby je opravdu vzaly za své. To se podařilo například na Základní škole v Hrádku u Rokycan, na jejíž místní kolo jsme se jeli podívat. Společného projektu se zde účastnili všichni žáci druhého stupně, tedy asi stovka dětí. Do skupin se rozdělili tak, aby v žádné nebyli spolužáci z jedné třídy, vybrat si mohli z oblastí film, literární text, fotokomiks, plakát.
Po úvodních debatách byla ve škole projektu vyhrazena dvě páteční dopoledne, děti ale přípravám ve skutečnosti obětovaly i velkou část mimoškolního volna. „Občas nás zaskočily, třeba když přišly do školy v kostýmech, které potřebovaly pro své filmové scénky, najednou vypadaly úplně jinak,“ říká ředitelka školy Anna Valešová.
Žádná hurá akce Minimalizace šikany v provedení AISIS má svoji jasnou metodiku a přesná pravidla. Možnosti realizace ve školách si však udržují otevřenost a nijak nebrání dětem v kreativitě. Základem jsou celoškolní projektové dny, při nichž se rozbijí běžné třídní kolektivy. Děti se rozřadí do věkově smíšených skupin, které pak spolu soutěží, přičemž mají na výběr, jestli jejich společné dílo bude výtvarné, literární nebo audiovizuální.
Projektu se účastní pouze ty školy, jejichž pedagogické týmy prošly školením Minimalizace šikany, které Aisis pořádá ve spolupráci s řadou lektorů a odborníků různých oborů. „Pedagogické týmy těchto škol se v problematice orientují a učitelé mohou s dětmi na dané téma kvalifikovaně diskutovat. A navíc jsou to školy, kde se o něco snaží, kde jsou učitelé i vedení aktivní a nápadům nakloněné. Pro nás je radost s nimi spolupracovat,“ říká koordinátorka projetku Kateřina Vágnerová.
Učitelé s dětmi debatují o vztazích na škole, zkouší různé modelové situace, děti samy pojmenovávají, co se jim na škole líbí a co ne. Projekt ale může prostoupit i klasické vyučování: při matematice se vyhodnotí anonymní dotazníková akce na téma šikana, v hodině češtiny se zase vymýšlí reklamní slogany nebo se sepisují fiktivní příběhy.
Velkým přínosem je spolupráce v týmech složených z dětí od třetí do deváté třídy. Nutí děti mluvit a spolupracovat se spolužáky, s nimiž by se jinak možná nikdy nebavily. Kdo se směje, možná šikanu ještě nepoznal Závěrečná prezentace v Základní škole v Hrádku u Rokycan probíhala svižně. Nejprve představení pěti plakátů - každá skupina ho pojala jinak, jedna vypsala znaky šikany, jiná důsledky, jimiž oběť trpí, třetí postupná stadia. Na žádném z nich nechybělo telefonní číslo na linku bezpečí. Vtipné bylo především to, že hned tři z pěti skupin se ve výběru hlavního motivu inspirovaly postavami oblíbeného seriálu Simpsonovi. Filmy a komiksy trochu mrazily. Záběry byly sice amatérské a zápletky v podstatě naivní - zpravidla byl obětí nový žák, šprt a další podobně neoblíbení jedinci, řešení většinou přinesl učitel a scéna končila podáním rukou.
Přestože ve skutečnosti by si agresor nejspíš příště počkal na oběť za rohem školy, nebyl to nijak veselý pohled. Když se dvacet minut díváte na filmy, v nichž se děti fyzicky napadají, berou si věci, nadávají si a i jinak se šikanují, vítáte každý uvolněný smích, jímž děti občas doprovodí herecké výkony svých spolužáků.
I když ředitelka Anna Valešová říká, že šikanu na téhle škole v reálu zatím řešit nemuseli - a některé naivní zápletky s učitelem spasitelem jsou toho nejspíš důkazem -, někteří agresoři byli ve svých rolích dost přesvědčiví. „Doufám, že to, co jste natočili, jste sami na vlastní kůži nezažili,“ řekla potom sama dětem.
Velké překvapení přinesl výborný nápad skupinky dívek. Mimo rámec soutěžních kategorií připravily společenskou hru s podtitulem Zatoč se šikanou aneb od ubližování k radosti. Figurky postupují obrovským herním plánem a dostávají se do situací, pro něž potom účastníci hry společně hledají řešení.
Když stoupnou na červené nebo zelené pole, losuje hráč z balíku otázek. Ty červené stojí za to: Už ti někdo ubližoval - co jsi dělal? Za kým půjdeš, když ti bude někdo ubližovat? Kolik lidí ze třídy nemáš rád? Musel jsi při vstupu do nějaké party splnit nějaký nepříjemný úkol? Kolik lidí by za tebe dalo ruku do ohně?
Zelené jsou odlehčené: předveď spolužáka, pochval někoho za jeho chování, řekni vtip.... Jde přece o hru. „Ta hra je skvělá. Učitel při ní může sedět s dětmi na zemi, povídat si a navodit docela jinou atmosféru,“ neskrývá nadšení koordinátorka z AISIS.
Zcizené životy těch druhých Vítězové školního kola, případně tři vybraní žáci školy, se v listopadu zúčastní společného setkání týmů jednotlivých škol. To proběhne pravděpodobně v Praze na Základní škole Hanspaulka, která se jako jediná z pražských škol tohoto výlučně mimopražského projektu účastní. „S občanským sdružením AISIS spolupracujeme již dlouho a rádi, jejich projekty jsou vždycky dobře promyšlené a v porovnání s řadou jiných, které jsou nám nabízeny, o krok napřed,“ říká ředitelka školy Marie Pojerová. Proto má škola o projekt zájem i letos.
Kyberšikana je nové téma a kyberagresoři jsou často o krok napřed před pedagogy. Není od věci se poučit. Jak třeba řešit případ, kdy jeden žák udělá na facebooku profil někoho jiného a žije tam jeho druhý, fiktivní a pravděpodobně nelichotivý život? „Jeden náš učitel dokonce zjistil, že někdo z žáků založil jeho vlastní webové stránky, které jeho jménem vedl. Nebyly nijak hanlivé ani nevkusné, naopak, vypadaly velmi reálně, skoro jako by si je vedl sám pedagog. Bohužel,“ popisuje ředitelka s dovětkem, že pro takového učitele může být potom těžké hodnotit hříšníka při vyučování objektivně.
Na společném setkání se budou zástupci školních týmů od mediálních odborníků učit, co je to reklamní spot, jak se píše slogan, jak se stříhá film. Jejich dalším úkolem po návratu domů totiž bude vymyslet komplexní kampaň za minimalizaci kyberšikany. „Kromě samotného díla budeme v rámci celostátní přehlídky hodnotit i jeho přímou prezentaci,“ říká Kateřina Vágnerová. Závěrečné kolo proběhne koncem února.
***
CO JE TO KYBERŠIKANA
Chování, jehož cílem je někomu ublížit nebo ho zesměšnit za použití elektronických prostředků. Je úmyslné, nepřátelské a obvykle se opakuje. Jednotlivec nebo skupina útočníků ubližuje takovým způsobem, že se oběť nemůže účinně bránit. Co je kyberšikana * hanlivé a urážlivé zprávy prostřednictvím SMS, MMS nebo internetu * webové stránky a blogy založené s cílem někoho zesměšnit * zesměšňující nebo ponižující obrázky či videa posílaná e-mailem nebo zveřejněná na webové stránce * obtěžování prostřednictvím ICQ, SKYPE atd. * zesměšňování prostřednictvím komunitních sítí * zneužití identity oběti rozesíláním různých zpráv jejím jménem Co kyberšikana není * oprávněná kritika na internetu bez zlého úmyslu, bez nadávek a ponižování Formy kyberšikany * prostřednictvím mobilního telefonu (lživá, hanlivá SMS zpráva) * chaty (ICQ, AOL,...) * e-maily * komunitní sítě (Facebook, Libimseti) Jděte dětem naproti * založte si profil na některé ze sociálních sítí, jeho prostřednictvím můžete s dětmi komunikovat * naučte děti využívat softwarové blokace a ochrany technického rázu * mluvte s dětmi o tom, jak chránit svou identitu Co může udělat škola * vzdělávejte učitele, jak v této oblasti postupovat - naučte ho vyhledat pro šikanované dítě pomoc * zapojte ICT pracovníka do preventivního programu * sledujte spokojenost dětí ve třídě, mluvte o vztazích zdroj AISIS, www.minimalizacesikany.cz
O autorovi| LENKA MARTINKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy Akademie LN
