Brněnským muzikantům se to pranic nelíbí, vůbec se jim nedivím, anžto se mi to taky pranic nelíbí. Připadá mi to totiž jako součást širšího trendu, jejž třeba v některých částech Prahy reprezentují svalnatci v reflexních vestách, kteří přísným zrakem kontrolují, jestli má na lavičkách posedávající občanstvo dostatečnou úroveň.
Je to projev protivného populismu, založeného na svým způsobem nebezpečné iluzi. Člověk -pracující, obyčejný, daně řádně platící apod. - má právo nebýt ve veřejném prostoru obtěžován, vše musí být přizpůsobeno jeho libosti. Svobodná společnost je ale založena na pravém opaku - ochotě lidí snášet to, co jim třeba osobně vadí, u vědomí toho, že jejich vlastní jednání, oblečení, bůhvíco zase může vadit někomu jinému. Muzikanti na ulicích jsou projev života - někdy otravní, někdy legrační, někdy třeba i docela dobří. Snaha vyhnat je z ulic je projevem touhy umrtvit město, nastolit v něm stav dobře střeženého napapaného kómatu.
O autorovi| Ondřej Štindl redaktor LN
