Uprostřed polí už 15 let vystupují lidé na konečné stanici „céčka“ v Letňanech na severovýchodním okraji metropole. To se ale změní.
„IPR připravuje územní studii, která stanoví přesné požadavky na novou podobu území,“ uvedl mluvčí IPR Petr Vácha. Metropolitní urbanisté zapojili do připomínkového řízení i obyvatele z okolí.
„S lidmi z Letňan, Kbel a Proseku jsme se pravidelně setkávali v ulicích u informačních panelů, v rámci vycházek, přednášek a diskusí. Vše uzavřela dvě komunitní plánování,“ shrnul ředitel IPR Ondřej Boháč.
Aktuálně urbanisté a další experti nasbírali takřka pět set podnětů, další lze zasílat ještě do začátku srpna. Mezi citelné problémy tamní občané řadí například to, že lokalita slouží hlavně jako noclehárna, má málo vzrostlé zeleně anebo zde nefunguje dostatečné propojení s klíčovými cyklostezkami.
V souvislosti s novou výstavbou se lidé z okolí obávají například zvýšení intenzity dopravy, popřípadě že se nové byty stanou pouze investiční příležitostí pro movité. Naopak proces přípravy nového komplexu vnímají jako mimořádnou šanci pro rozvoj celé severovýchodní pražské terasy a doplnění občanské vybavenosti v této lokalitě.
„Nechat dále ležet ladem takto klíčové pozemky by byl hřích. Zvlášť dnes, když ze všech stran slyšíme o bytové krizi. Proto jsme se rozhodli zde vybudovat moderní a udržitelnou čtvrť s vysokým podílem městských nájemních bytů,“ shrnul náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).
Infrastruktura v barvách
Návrh proto již nyní počítá s vytvořením čtvrti krátkých vzdáleností a s využitím inovativních přístupů, které pomohou minimalizovat zátěž na životní prostředí. „Inspirovali jsme se v zahraničí, přejeme si vytvořit progresivní a udržitelnou čtvrť. Jde o pilotní projekt, který dosud nemá v ČR obdoby,“ vysvětlil Hlaváček.
Znamená to využití „čistých postupů“. „Cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality během výstavby i provozu nové lokality a aplikovat prvky takzvané zeleno-modré infrastruktury, zvyšující energetickou efektivnost staveb a moderní technologie při nakládání s odpadem,“ shrnuje projekt.
Pracovní návrh územní studie nové čtvrti vedení IPR podle předpokladu představí letos v říjnu. Dokument zahrne i reakce a podněty magistrátu a obyvatel Letňan a okolí.
Vzniknout by zde měly i městské byty. Letňany přitom nejsou jediné místo, kde se předpokládá zrod nových městských nájemních bytů. Pražská developerská společnost (PDS) například získala v hlavním městě asi 70 hektarů pozemků, na nichž se předpokládá vznik okolo osmi tisíc bytů.
„První domy nové městské čtvrti začnou v ideálním případě růst až začátkem příštího desetiletí,“ uvedl Petr Vácha. Asi nejdále je příprava rozsáhlé výstavby v Dolních Počernicích, na Palmovce, v Nových Dvorech a dalších místech. To již projednala rada magistrátu a tyto projekty také prošly připomínkami expertů Investičního expertního výboru (IEV).
Konec starých časů
Drobná kaple sv. Kříže na staré svatováclavské poutní cestě do Staré Boleslavi pod několika vzrostlými stromy, v podstatě toto zůstalo ze starých Letňan poté, co plánovači a úředníci v 60. letech rozhodli o vybourání jejich nejstarší části. Statky a dvory nahradily paneláky ve zvláštní blokové struktuře.
21. července 2023 |
V 70. letech se přistoupilo k budování sídliště Letňany, podél západního okraje původní místní zástavby. V té době se také dále rozšiřovaly průmyslové areály v této lokalitě. Od 90. let různí experti nabídli několik variant, jak zdejší volné plochy využít. A to od výstavby nového pražského výstavního areálu a na to navázané zakončení linky metra C, přes využití pro případné letní olympijské hry coby sportovní vesnice a poté vysokoškolské koleje.
Plán expremiéra Andreje Babiše (ANO) předpokládal vybudování nové vládní čtvrti. Tato výstavba měla vyjít na 10 miliard korun. Naopak výnosy z prodeje budov, které by úřady opustily, měly dosáhnout 9,2 miliardy.
