* LN Co přesně se dnes v Íránu děje? Média jsou plná fotografií nepokojů z Teheránu, ale Írán je ohromná země. Co když zbytek skutečně volil Ahmadínežáda?
Narážíte na demokracii. Podle mě ale íránské volby nemají s demokracií moc společného. Už jen fakt, že v nich nemůže kandidovat kdokoliv. Připomínám, že kandidáty vybírá Rada dohlížitelů. Co se výsledků voleb týče, těžko říct, co se stalo. Soudě podle čísel přišlo k volbám rekordní množství lidí. Dovolím si říct, že většina z nich přišla, aby volila změnu, ne Ahmadínežáda. Zvlášť mladí.
* LN Mohl byste nějak blíž specifikovat roli íránského prezidenta? Jak velkou moc vlastně má?
V dnešním Íránu jsou tři až čtyři mocenská centra propojená navzájem velmi složitými vztahy. Nejvýš je rahbar nebo ajatolláh, chceteli. Ale ani jeho autorita není neomezená. Dalším představitelem moci je prezident a vláda, kteří se zodpovídají parlamentu. Neměli bychom ale zapomínat ani na šéfa Shromáždění znalců Alího Akbara Hášimího Rafsandžáního (shromáždění mimo jiné volí duchovního vůdce, pozn. red.), i on má v rukou nesmírnou moc. Prezident je pro někoho jen figurkou, faktem je, že na rozdíl od Chameneího musí své kroky nechávat schvalovat parlamentu. Chameneímu stačí vydat fatwu...
* LN Označení reformista, které se používá například ve spojení s Músávím, je relativní. Ani on si dnes přece netroufne otevřeně mluvit například o omezování vlivu kléru. Co přesně by se změnilo, kdyby byl zvolen?
Írán je islámská země. Ústava i zákony čerpají z koránu, tak už to prostě je. Músáví by skutečně neznamenal radikální změnu, ale hned v několika bodech by byl pro Írán lepší volbou. Za prvé by určitě tak striktně netrval na tom, co smějí a nesmějí ženy, stejně jako by tolik nepronásledoval novináře. Za druhé by se snažil řešit zhoršující se ekonomickou situaci – třeba tím, že by místo nukleárního programu budoval nové ropné rafinerie. Za třetí by byl otevřenější světu.
* LN Chameneí vydal v roce 2005 fatwu, která zakazuje „výrobu, skladování a užití nukleárních zbraní, protože je to v rozporu s islámem“. Ahmadínežád se tím občas ohání. Dá se tomu věřit? Opravdu se tím řídí?
Chameneí může fatwu nejen vydat, ale i zrušit. A to ze dne na den. Hned zítra může říct ano, to jsem řekl, ale před dvěma lety. Dnes je jiná situace. Vezměte si jen to, jaké kolem toho dělají už léta tajnosti. Je to hra namířená proti Izraeli.
***
Alon Ben-Meir (72)
Američan, expert na Střední východ. Vystudoval filozofii v Oxfordu, kde rovněž získal doktorát v mezinárodních vztazích. Úzce spolupracuje s americkým ministerstvem zahraničí. Přednáší na New York University a pracuje pro World Policy Institute.
