REYKJAVÍK/LONDÝN Odmítáme platit za chyby hrstky hamižných lidí. Tak se dá interpretovat výsledek víkendového referenda, ve kterém Islanďané drtivou většinou odmítli návrh na výplatu náhrad za znehodnocené vklady nizozemských a britských občanů. Zástupci obou zemí však chtějí s Islandem dále jednat a dohodnout nový model, podle kterého by se náhrady měly vyplatit.
Jádrem sporu mezi Islandem, Nizozemskem a Velkou Británií se stal krach islandské internetové banky Icesave. Ta patřila přední islandské bance Landsbanki a své úspory v ní mělo na 340 tisíc Britů a Nizozemců.
Když však Icesave v roce 2008 kvůli finanční krizi zbankrotovala, britská a nizozemská vláda vyplatily svým občanům, kteří přišli o své vklady, jako náhradu celkem 3,8 miliardy eur, tedy zhruba 97,4 miliardy korun. Tuto částku nyní obě země požadují po Islandu.
Zatímco Islanďané nemají nic proti výplatě jako takové, nelíbí se jim v loňském roce vyjednané podmínky, za jakých by k transakci mělo dojít. Proti podmínkám výplaty se ale zvedla vlna odporu, která vyvrcholila uplynulý víkend právě referendem.
Svůj názor v něm přišla vyjádřit jen zhruba polovina oprávněných voličů. Jejich názor je však jednoznačný. Proti návrhu vyplatit náhrady bylo 93 procent zúčastněných, pro bylo jen 1,8 procenta hlasujících. Zbylých zhruba pět procent odevzdaných lístků bylo buď prázdných nebo neplatných.
Výsledky referenda nikoho nepřekvapily. Navíc samotné hlasování Islanďanů o návrhu na výplatu náhrad bylo zbytečné. Po prvotní vlně odporu k původním podmínkám dohody totiž jak Británie, tak Nizozemsko nabídly Islandu podmínky nové, které byly pro ostrovní zemi výhodnější. S tímto návrhem přitom Britové a Nizozemci přišli již 19. února. Proto například i samotná islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová, která se podílela na sjednání původního návrhu, již před uskutečněním hlasování avizovala, že referendum už je vlastně zbytečné.
Britský ministr financí Alistair Darling včera podle serveru BBC uvedl, že Británie zaujme v otázce řešení problému kolem výplaty náhrad flexibilní postoj. „Nejde o to, zda budou peníze vyplacené. Je jasné, že nám ty peníze vrátí, ale jsem připraven s Islandem jednat o podmínkách, za jakých peníze vrátí,“ řekl Darling. Podle něj však vrácení peněz bude trvat „mnoho, mnoho let“. Nová dohoda by měla být připravena do května.
Island je jednou z největších obětí finanční krize. Jeho ekonomika loni klesla o 7,7 procenta a poklesu se téměř jistě nevyhne ani letos. Mezinárodní měnový fond a skandinávské země Islandu slíbily finanční pomoc v objemu zhruba 4,5 miliardy dolarů, tedy 85,4 miliardy korun. Část této pomoci již byla zemi vyplacena a zbytek je vázán právě na uzavření dohody o výplatě náhrad Británii a Nizozemsku. Na Islandu žije přibližně 320 tisíc lidí a částka, kterou má země vyplatit jako náhradu, představuje zhruba 285 tisíc korun na osobu.
