PRAHA Na podzim to bude deset let, co poprvé vyšel ekonomický týdeník Euro. Ještě do konce července se budou počítat dny ve funkci šéfredaktorovi Istvánu Lékóovi, momentálně zřejmě nejdéle sloužícímu šéfovi tak výrazného titulu.
Od srpna už ale Lékó Euro nepovede. Časopis tak ztratí výrazného autora, který titul formoval a nepřetržitě vedl od roku 1998. Přičtemeli nedávný odchod několika šéfredaktorových zástupců ke konkurenci, znamená to, že za několik málo měsíců se v Euru rozpadlo celé vedení.
Poslední kapkou bylo právě oznámení, že šéfredaktor končí. „István Lékó se rozhodl z osobních důvodů opustit vydavatelství Euronews, a. s. Pozici šéfredaktora bude vykonávat do konce července,“ informoval týdeník na svém webu minulý pátek odpoledne.
Odejde ke konkurenci?
„Je pro mě velké překvapení, jak se Euro za poslední rok, za tak krátkou dobu, změnilo.
Myslel jsem, že tým, který tam ještě nedávno byl, tam vydrží hodně, hodně dlouho,“ podotýká Tomáš Skřivánek, donedávna jeden ze zástupců šéfredaktora Lékóa. Z Eura loni odešel, aby v časopiseckém vydavatelství Mladá fronta rozjel bezplatný ekonomický deník E15, který teď vede.
Do něj také napsal, že o jeho bývalého šéfa má zájem konkurence Eura, vydavatelství Stanford, patřící finančníku Karlu Komárkovi prostřednictvím holdingu KKCG.
List E15 tvrdí, že Lékó by se tam měl stát ředitelem anglicky psaného týdeníku Czech Business Weekly, který nedávno uvedl i českou verzi. A že šéfredaktorkou tohoto titulu by měla být Kateřina Menzelová, dosavadní Lékóova zástupkyně v Euru. Komárkův mluvčí Dan Plovajko to nepotvrdil. „Co se objevilo v médiích, jsou spekulace, a nejsou pravdivé,“ sdělil LN.
Ani Lékó nic neříká veřejně. S odkazem na to, že ještě dva měsíce bude zaměstnán v Euru, odmítá jakýkoli komentář. I k tomu, zda důvodem jeho odchodu nebyly zásahy vlastníka do redakčního obsahu, jak se proslýchá na mediálním trhu. „Redakce je na majiteli nezávislá. PPF Investments jako majitel nikdy nezasahoval vůči materiálům kritickým právě k PPF a spřízněným firmám,“ tvrdí za akcionáře jejich mluvčí Jan Piskáček.
Tomáš Skřivánek mluví spíš o jistém druhu autocenzury, ovšem přirozené vzhledem k tomu, že každý titul nějakého vlastníka mít musí. I když o něm pak redakce nezařazuje jen pozitivní zprávy, s negativními zřídka přijde jako první.
Vydavatelskou společnost Euronews stoprocentně vlastní PPF Investments, v níž mají po devíti procentech nejbohatší Čech Petr Kellner i Jiří Šmejc, známý z nejistého období televize Nova, a 82 procent drží Tomáš Brzobohatý.
Měnit se zřejmě nebude jen šéf, ale i profil týmu. Kromě zmíněného Skřivánka totiž z Eura do rozjíždějící se E15 odešel i další Lékóův zástupce Jan Žižka. Jiný, Jiří Pšenička, je teď šéfreportérem konkurenčního Ekonomu, kam šel i komentátor Jan Štětka. Po dalším z komentátorů Pavlu Páralovi sáhla už dříve MF DNES, Páral ale nedávno přestoupil právě do Komárkova Stanfordu, je tam členem představenstva.
Že je další směřování Eura bez klíčové role nynějšího šéfredaktora věc citlivá, svědčí kromě Lékóova mlčení i to, jak exodus diplomaticky hodnotí akcionáři: „Vnímáme to jako přirozený pohyb na dynamickém mediálním trhu v České republice.“ Úspěšná mise Ostatně, i Euro před deseti lety vznikalo tak, že sebralo jiným redakcím výrazná jména. Sám Lékó tehdy přišel ze zpravodajského Týdne, pro jehož vydavatele tehdy pracoval i Jaroslav Kovařík. Právě ten byl autorem projektu, s kterým tehdy přišel za finančníkem Kellnerem. „Je nepochopitelné, že na českém novinovém trhu neexistuje zpravodajský týdeník, který by přinášel nové, korektní zprávy o dění v domácím a globálním hospodářství. Časopis, který nudu, nesrozumitelnost a nemístný respekt před státními institucemi a jejich představiteli nahradí bystrostí, nadhledem, kritičností, ale i vtipem,“ napsal pak Lékó 26. října 1998 v úvodníku prvního čísla Eura.
Zlomit tehdejší nadvládu časopisu Ekonom mezi podobně zaměřenými tituly se během let podařilo. Podle monitoringu TNS A-Connect loni Euro otisklo inzeráty za více než 190 milionů korun, zatímco objem inzerce v Ekonomu byl o třicet milionů nižší. Z celkových peněz, které jdou na reklamu v tisku, si tak vydavatelská Euronews bere procento, ovšem mezi společnostmi vydávajícími jen jeden titul je nejvýkonnější. I v prodaném nákladu Euro se svými 23 tisíci kusy vede, Ekonom kupovalo necelých dvacet tisíc lidí. Pro řadu vlivných je pravidelným pondělním čtivem, byť v průzkumu Media Projekt, sledujícím čtenost tisku, udává 121 tisíc lidí, že čte Ekonom, a Euro „jen“ 86 tisíc.
Tomáš Skřivánek vidí Euro jako „autorský titul postavený na silných osobnostech, podobně jako Reflex“. I proto je pravděpodobné, že po Lékóově dekádě časopis změní tvář s novým šéfredaktorem.
Mluvilo se mimo jiné o bývalém šéfu týdeníku Respekt a někdejším ministru informatiky Vladimíru Mlynářovi, ale tomu bylo podle informací LN před několika měsíci nabídnuto v Euronews ředitelské místo, nikoli šéfování Eura. Sám Mlynář říká jen: „Jsem soukromá osoba, nezlobte se, své pracovní záležitosti, realizované i nerealizované, na veřejnosti nekomentuji.“ Jdeme dál. I za hranice Jisté zatím zůstává, že Euro nezmění vydavatele. „Samozřejmě, že ano,“ říkají akcionáři na dotaz, zda budou ve vydávání pokračovat. A mediální aktivity mateřské PPF Investments se už neomezují jen na Česko. Před dvěma lety začlenili vydavatelskou společnost Eura pod nizozemskou East West Media BV, jež deklarovala snahu „hledat nové mediální příležitosti ve střední a východní Evropě a v Asii“.
Vklady do médií a telekomunikací jsou PPF Investments, která od prosince 2005 vlastní 8,55 % akcií CME, vlastníka televize Nova, třetinou veškerých jejích investic. Loni mimo jiné do infrastruktury na východě: „V květnu 2007 jsme například získali významnou účast v projektu kabelových televizí a internetových providerů na Ukrajině.“ Konkrétně to dělá sto procent v operátorovi UKR CATV.
„Překvapilo mě, jak se Euro za poslední rok změnilo. Myslel jsem, že tým, jaký tam byl, vydrží hodně dlouho.“
Tomáš Skřivánek
