Neustálé cílení na obyvatele izraelských měst a obcí raketovými střelami je válečný zločin a zločin proti lidskosti. Stát Izrael musí bránit své občany. Každému je jasné, že izraelská vláda si nepřeje vstoupit do Gazy - spíše by uvítala pokračování klidu zbraní, který Hamás porušil a od kterého nakonec zcela ustoupil. Utrpení obyvatel žijících v těsné blízkosti pásma Gazy však již nemůže déle trvat.
Izrael se zdráhá vstoupit do Gazy ne snad z nerozhodnosti, ale protože si uvědomuje, že ve skutečnosti je vojenská operace Izraele v zájmu Hamásu: pokud desítky, nebo dokonce stovky palestinských civilistů, žen a dětí zemřou pod izraelskou palbou, radikalismus může v Gaze jen posílit, vláda Mahmúda Abbáse na Západním břehu padne a vystřídají ji extremisté Hamásu.
Pokračování na straně 10
Dokončení ze strany 1
Arabský svět se spojí v pobouření nad krutými obrazy, které bude Al-Džazíra vysílat z Gazy, a světové veřejné mínění okamžitě odsoudí Izrael za válečné zločiny. Přitom totéž veřejné mínění nad systematickým ostřelováním civilních obyvatel v Izraeli nikdy nehnulo brvou. Izrael bude vystaven obrovskému tlaku, aby akci ukončil. Na Hamás ovšem nikdo tlak vyvíjet nebude, není kdo - a ostatně, nejsou k tomu prakticky žádné páky. Izrael je stát, zatímco Hamás je gang.
Jednoduchá a cynická úvaha Co nám zbývá? Nejlepším řešením by pro Izrael bylo dosažení naprostého klidu zbraní výměnou za zmírnění blokády Gazy. Pokud bude Hamás i nadále odmítat dodržovat příměří a naopak bude pokračovat v ostřelování Izraelců, musíme jednat dvojnásob uvážlivě, aby vojenský zásah nehrál nakonec do karet Hamásu. Úvaha jeho představitelů je jednoduchá, cynická a hrozivá: podaří-li se zabít nevinné Izraelce, dobře. Pokud přijdou o život nevinní Palestinci, ještě lépe. Izrael musí s tímto kalkulem naložit moudře a nepodlehnout zbrklosti okamžiku.
Amos Oz, izraelský hebrejsky píšící spisovatel, esejista a novinář, profesor literatury na Ben Gurionově univerzitě v Beerševě
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce