WASHINGTON Když izraelské stíhačky zaútočily v roce 1981 na irácký jaderný komplex Osirak, zničily potenciální hrozbu ještě dříve, než vznikla. Stejnou taktiku zřejmě na začátku září použil židovský stát i proti Sýrii.
Cílem izraelského útoku na syrském území byl totiž nedokončený jaderný reaktor. Včera o tom s odvoláním na nejmenované zdroje z amerických a izraelských tajných služeb informoval americký list The New York Times. Vlivný americký list tak potvrdil spekulace, které už několik dní kolovaly ve světovém tisku. Bílý dům ani představitelé Izraele se k jeho zprávě nevyjádřili. K náletu došlo 6. září. Izrael úder potvrdil, neprozradil ale, co bylo jeho cílem. Syrský prezident Bašár Asad pouze uvedl, že Izraelci útočili na nepoužívané vojenské zařízení. „Máme prostředky k odvetě, ať už politické, nebo jiné,“ hrozil Asad v britské stanici BBC.
Překvapivý útok, při němž židovský stát riskoval rozpoutání války se Sýrií, byl původně naplánován na polovinu července. Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová s ním ale nesouhlasila a kvůli diskuzi uvnitř Bushovy administrativy museli Izraelci úder odložit. Zatímco Riceová a ministr obrany Robert Gates se obávali případných dopadů akce, obhájcem útoku byl viceprezident Dick Cheney.
Na rozdíl od iráckého Osiraku, který byl v době izraelského útoku krátce před dokončením, syrský reaktor měl údajně k dokončení ještě daleko. Američtí zpravodajci tvrdí, že by Syřané potřebovali ještě několik let, než by dokázali získat vyhořelé jaderné palivo - z něho jde po dalších úpravách získat plutonium k výrobě atomové bomby.
Sýrie sice podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, ta jí ale nebrání ve vybudování reaktoru, pokud by byl určen pouze pro výrobu energie. Nyní v zemi funguje pouze jeden reaktor pro vědecké účely. V minulosti se přitom Syřané neúspěšně pokoušeli koupit další reaktor v Rusku a v Argentině. Izrael reagoval ostře už tehdy, vojenským zásahem však nehrozil.
Zářijový incident je v mnoha ohledech stále zahalen tajemstvím -izraelská média o něm mohla psát jen velice omezeně a oficiální místa držela podrobnosti pod pokličkou. Jednou z dosud nezodpovězených otázek je role Severní Koreje. Američtí a izraelští zpravodajci se domnívají, že Syřané chtěli získávat plutonium stejným způsobem jako Severokorejci v reaktoru v Jongbjonu. Obě země spolupráci na tomto poli oficiálně odmítají.
Jestřáb Cheney prý požaduje, aby USA přehodnotily vyjednávání s KLDR. Ve své argumentaci se opírá o poznatky izraelských zpravodajců, podle nichž Severokorejcům nelze věřit. Viceprezidentovi se také nelíbí, že ministerstvo zahraničí zve Syřany na blízkovýchodní mírovou konferenci, kterou bude v listopadu hostit americký Annapolis.
Varování Íránu Vojenský úder na syrský reaktor ale mohl být i skrytou hrozbou pro sousední Írán, který je ve svém jaderném programu podstatně dále než Sýrie. „Myslím, že je to jasný signál nejen pro Sýrii, ale i pro Írán, že jeho pokračující snahy získat jadernou zbraň nezůstanou bez odpovědi,“ řekl izraelské televizi bývalý americký velvyslanec při OSN John Bolton.
***
Záhadný incident
6. září vniklo několik izraelských stíhaček do syrského vzdušného prostoru. Damašek, který si vzápětí stěžoval u OSN, uvedl, že Izraelci bombardovali nepoužívaný objekt v poušti. Zpočátku se mluvilo o tom, že cílem byl sklad zbraní. rok
