Politika je vždycky o prezentaci, fakta ustupují před emocionálním dojmem, takže klíčová otázka zní, jak nejlépe zacílit na city a pudy diváků, aktivovat je, ale nepřesytit. Takhle si musejí sněmovní strany rozvážit, jestli má schůze skončit před večerními zprávami v televizi, nebo je strategičtější, aby v jejich době ještě trvala.
„Vždycky jde o to, kdy strana získá větší prostor,“ popsal LN dlouholetý poslanec. Důležitější je tento moment pro opozici, které se běžně dostává méně zájmu, protože zrovna není v postavení toho, kdo o věcech rozhoduje.
Sociální demokraté zase ve čtvrtek zvažovali, co bude v jejich choulostivém postavení lepší. Menší koaliční strana nechce vládu, v níž zasedá, shodit, protože ve výsledku – jak pravil prezident i předmětný premiér Andrej Babiš (ANO) – na postu předsedy vlády by se nezměnilo nic, jen ČSSD už by neměla ministry.
Poslanci ČSSD se proto rozhodli, že se hlasování nezúčastní a opustí sál, čímž chtějí vyjádřit, že problém svého předsedy si má vyřešit hnutí ANO. Opozice to ovšem vidí jako akt alibistické zbabělosti, pročež se sociální demokraté obávali, jestli to nebudou primárně oni, po kom bude opozice metat blesky.
ČSSD vybírala ze dvou možností: nechat svého předsedu Jana Hamáčka, aby vysvětlil pozici strany, a odejít rovnou. Nebo zůstat až těsně do okamžiku, než se začne hlasovat. K úvaze je vedla hlavně zkušenost z léta, kdy se hlasovalo o důvěře. Tehdy za pultík mířil jeden Pirát za druhým a adresně se tázali sociálně demokratických poslanců z regionů, z nichž jsou i oni sami: „Vy věříte Andreji Babišovi?“
V kuloárech se hovořilo o tom, že by zákonodárci schůzi rádi dovedli do konce kolem šesté hodiny odpoledne. Takový záměr je vždycky ošemetný, protože do hry vstupují neracionální proměnné – hlad, únava a z ní plynoucí slábnoucí nervy. Pak se nechají strhnout k dalším promluvám i ti, kdo si přísahali, že už hovořit nebudou. Na rozdíl od jednání o zákonech si sněmovna nemusí schvalovat jednání po devatenácté a jednadvacáté hodině; schůze může běžet nekonečně dlouho automaticky. Proti tomu ovšem stojí další klasický faktor: jakákoli schůze konaná v pátek je ovlivněná faktem, že většina zákonodárců pochází z mimopražských oblastí a cesta domů jim zabere čas.
