4. dubna 2018 19:07 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Jak Husák ‚spočinul‘ na půdě Václava Havla. ‚Jednou budu papežem,‘ hlásil malý Gustáv

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 15Diskuse
Gustáv Husák, v letech 1969 - 87 generální tajemník KSČ, v letech 1975 - 1989 československý prezident. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Gustáv Husák, v letech 1969 - 87 generální tajemník KSČ, v letech 1975 - 1989 československý prezident. | foto: Dana KyndrováReprofoto

PRAHA K paradoxnímu spojení došlo v úterý večer v Knihovně Václava Havla v centru Prahy. V instituci pečující o odkaz prvního českého prezidenta předstoupil před zájemce historik Michal Macháček, aby představil knihu o poslední československé hlavě státu Gustávu Husákovi. Téměř dvouhodinová beseda se konala v době, kdy se titul pomalu blíží metě deseti tisíc prodaných výtisků.

„Mám velice rád paradoxní situace a to, že jsme se o Husákovi bavili v Knihovně Václava Havla, mi přišlo roztomilé,“ glosoval Macháček pro Lidovky.cz sympozium. Dílo s lakonickým názvem Gustáv Husák je první komplexní biografií nejdéle sloužícího československého prezidenta, na pulty knihkupectví se dostalo loni na podzim.

Husák v povědomí současné veřejnosti představuje především symbol normalizace, jakéhosi bezčasí a postupného rozkladu režimu v průběhu 70. a 80. let. Přestože za jeho éry dospěla komunistická nadvláda ke konci, režim i v posledních chvílích dovedl po svých odpůrcích tvrdě šlapat. Macháček však posluchače upozornil, že by bylo ploché vnímat Husáka jako pouhého normalizátora.

„Profiloval se jako umírněný reformátor let šedesátých, jako politický vězeň let padesátých, dokonce i za Slovenského štátu byl zavřený, a jako intelektuál doby meziválečné. Na druhé straně byl také politik, který v barvách KSČ prosazuje dobytí monopolu moci. Jeho život je barvitý a může nám dát nahlédnout do různých komnat a prostor našich dějin,“ poznamenal k osobnosti slovenského rodáka historik.

Z knihy předčítal Jáchym Topol

Svůj pohled na Husáka předestíral v diskusi s historičkou Kristinou Andělovou, která večerem provázela. Programový ředitel knihovny, spisovatel, básník a publicista Jáchym Topol, pak osobnost nejdéle sloužícího tajemníka KSČ přibližoval prostřednictvím předčítání vybraných pasáží Macháčkovy knihy. Z ukázek tak například vystoupila skutečnost, jak se na Husákovi podepsala katolická výchova.

Historik Michal Macháček.

Historik Michal Macháček.

„Sám často užíval náboženské příměry a také si dobře uvědomoval sílu náboženské tradice, vůči které se nestavěl apriorně negativně a snažil se jí politicky využít. Husák si uchoval mnohé z katolické výchovy a některé myšlenkové rámce a aspekty katolicismu našly odezvu v jeho pojetí radikálního socialismu,“ předčítal dramaticky Topol. 

Macháček na náboženský rozměr Husákovy osobnosti navázal historkou z jeho raného dětství, kdy na jedné procházce s otcem po rodné Dúbravce, dnes součást Bratislavy, potkal místního faráře. Farář měl malého Husáka pohladit po vlasech se slovy, že by mohl být dobrý biskup. „A na to měl malý Augustin (původní křestní jméno Husáka) prohlásit: ‚Nie, já jednou budu papežom‘,“ rozesmál přítomné historik. 

‚Je to politický boj, ne dětská hra‘

Husák se na výsluní československé politické scény začal posouvat roku 1968 během Pražského jara. V obrodném procesu směřujícím k demokratizaci tehdejšího zřízení se řadil mezi reformátory. V jeho pojetí to znamenalo především důraz na uvolnění ekonomických poměrů a silnější pozici Slovenska v rámci společného státu, hluboký odpor k politické pluralitě si uchoval.

„Před žádnými nepřátelskými silami, před antisocialistickými silami, před pravičáckými elementy ustupovat nebudeme. Hodili k rukavici k zápasu, naposledy v tom březnu, zdvihneme tuto rukavici a povedeme stranu do politického zápasu s těmito silami. Jsem si absolutně jist politickým vítězstvím. A když je to boj, nebudeme si hrát na to, že je to dětská hra,“ citoval Topol z Husákova projevu z dubna 1969, kdy už po sovětské intervenci stanul v čele KSČ.

Besedu s autorem Husákovy biografie Michalem Macháčkem vedla historička Kristina Andělová.
Ukázky z Husákovy biografie předčítal programový ředitel knihovny Jáchym Topol.

Generálním tajemníkem byl do roku 1987, prezidentem zůstal do prosince 1989. Z jeho normalizační éry připomněl Macháček snahu o zajištění relativního blahobytu společnosti spočívající v úsilí zachovat ceny základního zboží, výstavbě sídlišť či budování pražského metra. Jistý druh sociální citlivosti si podle Macháčka Husák vypěstoval jako mladík za první republiky, kdy vyrůstal v chudých poměrech na Slovensku.

„Když jsem začínal s tímto tématem, tak mi to díky slovenské optice přineslo jiný pohled na meziválečné Československo. Dost často bylo vykládáno růžovými brýlemi, ale já jsem zjišťoval, že to období nebylo vůbec idylické. Byly tam socio-ekonomické problémy i problémy nacionálního rázu,“ poznamenal Macháček, co mu práce na knize přinesla a co také formovalo Husákovu  osobnost.

Osm tisíc prodaných výtisků

Druhou polovinu besedy vyplnily dotazy z publika. Přítomní se zajímali o to, jaký měl Husák vztah k soudruhům z politbyra, čím vyplňoval volný čas a co pro něj znamenala rodina. V této souvislosti Macháček připomněl, jak moc se na Husákovi podepsala smrt jeho druhé ženy Viery v roce 1977. „To byl pro něj velký šok, potom u něj nastávají zdravotní problémy i nechuť řešit veřejné věci. Ona fungovala jako vrba, které se mohl svěřit s privátními věcmi,“ podotkl. 

Husákův životopisec

Mgr. Michal Macháček, Ph.D absolvoval doktorské studium na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a studijně-výzkumné pobyty na Slovensku, v USA a Ruské federaci. Zabývá se problematikou česko-slovenských a československo-sovětských vztahů a komunistického hnutí ve 20. století, zaměřuje se přitom na jeho politické elity, zejména osobnost Gustáva Husáka.
Publikoval řadu odborných i popularizačních textů, přednáší a spolupracuje na filmové a jiné umělecké tvorbě s historickou tématikou. V roce 2012 obdržel Cenu Edvarda Beneše I. stupně.

Jakkoliv dnes Husák platí hlavně za negativní postavu našich dějin, Macháček v odpovědi na jednu z otázek připomněl i jeho kladné stránky: studentský aktivismus usilující o zlepšení sociální situace Slovenska 30. let, účast v odboji za druhé světové války či přečkání kriminálu v 50. letech. „Ve vězení si dokázal stát za svým a vytrval, nepřistoupil na monstrproces. Na druhou stranu podle některých z toho až mrazí, že dokázal být takhle tvrdý. To znamená, že byl tvrdý i na druhé,“ glosoval Macháček.

„Byla to velice příjemná beseda, lidé měli velmi zajímavé dotazy, které doplňovaly to, o čem jsme se bavili,“ chválil si pak historik průběh večera. Knihovna Václava Havla byla zhruba desátou zastávkou, při níž debatoval o své knize. S titulem zavítal už i na Slovensko, kde rozmlouval s posluchači v Piešťanech, Banské Bystrici nebo Kremnici.

Výlučnost Husákovy biografie vychází z toho, že Macháček se při práci na ní mohl opřít o svědectví Husákových rodinných příslušníků, stejně jako čerpal informace přímo z archivů v Moskvě. Kniha si od svého vydání v listopadu 2017 vede na trhu velmi dobře. „Do konce února se jí prodalo více než 8 tisíc výtisků. Březnové údaje budu znát po 10. dubnu,“ sdělil serveru Lidovky.cz ředitel nakladatelství Vyšehrad Pravomil Novák.

  • 15Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz