Blesky: Při blesku se vybíjí elektrický náboj nahromaděný v oblacích. Výboj může zapálit vegetaci a vyvolat rozsáhlé požáry. Velké škody páchají blesky každoročně i na budovách a nejrůznějších zařízeních. Staré civilizace uctívaly bohy-hromovládce a doufaly, že si získají jejich přízeň nejrůznějšími rituály.
Věda vkročila do boje s blesky spolu s hromosvody Benjamina Franklina a Prokopa Diviše. Jejich dnešní následovníci se snaží odvrátit údery blesků od ohrožené oblasti dokonalejšími prostředky. Využívají skutečnosti, že blesk putuje k zemi cestou s nejmenším elektrickým odporem, a nabízejí mu ji v podobě dlouhých vodičů. Proti bouřkovým mračnům se vystřelují rakety, které za sebou táhnou tenké dlouhé drátky nebo tenké kovové vodiče na nylonovém vláknu. Konec vodičů je připevněn k zemi.
Alternativní přístup využívá laseru, kterým vědci zamíří na bouřkové mračno. Laserový paprsek uvolní z atomů v ovzduší volné elektrony a ty vytvoří v atmosféře kanál se zvýšenou vodivostí. Ten se nabídne blesku jako „nejprůchodnější“ místo. Tak by bylo možné odklonit blesky například od oblasti s vyschlou vegetací, kde hrozí ničivý požár.
Stávající lasery ale mají pro spolehlivé vytváření „elektronového hromosvodu“ nízký výkon a nepůsobí na atmosféru dostatečně dlouhou dobu.
Kroupy: Jodidu stříbra rozptýlenému v mračnech je připisována schopnost snížit riziko tvorby velkých ledových krup. Vědci předpokládají, že kolem záplavy částic jodidu kondenzuje vodní pára a ta se nemůže kumulovat do velkých krup.
Zdá se, že v některých oblastech tento typ ochrany přináší významné výsledky. Například v Severní Dakotě klesly po zavedení preventivních zásahů proti kroupovým mračnům částky, jež pojišťovny vyplácejí farmářům jako náhradu za úrodu zničenou krupobitím. Hurikány: Úder tropické bouře, jako byl hurikán Katrina, za sebou nechává spoušť a zmařené lidské životy. Spojené státy financovaly v letech 1963 až 1983 rozsáhlý projekt, který si kladl za cíl zmírnit sílu tropické bouře, ještě než zasáhne pevninu. Používalo se k tomu jodidu stříbra, který měl uvnitř hurikánu vyvolat kondenzaci vodních par. Projekt nepřinesl očekávané výsledky. Nejnovější modely naznačují, že postup mohl být chybný. Zdá se, že hurikány by mělo oslabit vyvolávání dešťových srážek nikoli v jejich středu, ale na obvodě.
Mlhy: Na některých velkých letištích se pokoušejí o umělé rozptýlení mlhy a zvýšení viditelnosti na přistávacích drahách. Zdá se, že metoda účinkuje dobře v situacích, kdy je mlha silně podchlazená a má velmi blízko k mrznutí. Zdárný zásah je na letišti viditelný pouhým okem jako „díra“ v mlze.
