Než se naše domovy ponoří do vůní františků, perníků a jehličí, musíme projít fází, kdy své byty a domy důkladně vydezinfikujeme.
Přiznám se, že mi nic neříkají elektrické blikačky ve tvarech hvězd či stromečků, jež agresivně hlásají blížící se Vánoce. A žerou zbytečně energii, která leze čím dál více do peněz. Ale proti gustu žádný dišputát. Mnohem raději dávám přednost přírodním ozdobám, hlavně těm vlastnoručně vyráběným. Ne že bych na to měla čas, ale vánoční trhy jich nabízejí dostatek.
S úklidem je to trochu horší. Nemám totiž ráda, když něco musím. Minulý týden jsem se ale přesvědčila o tom, že tradici se nedá opravdu ani s velmi pevnou vůlí vyhnout. „Nebudu letos nic přehánět,“ řekla jsem si. Přede mnou byla volná sobota, kdy jsem se mohla věnovat sama sobě. Jenže já se z nepochopitelných důvodů věnovala svému domovu. Pustila jsem se do detailního čištění koupelny, lustrů a koberců. K tomu všemu jsem při práci poslouchala koledy, abych se mohla konečně vžít do pravé vánoční atmosféry. Vůbec jsem se nepoznávala.
Byla jsem doma sama, a tak jsem se rozhodla svoji sobotní činnost přivést k dokonalosti - odpoledne jsem ještě upekla perníky, jejíž vůní nasál celý příbytek. Večer jsem se neubránila pocitu spokojenosti a uspokojení. Vždyť samo slovo úklid v sobě obsahuje slovo klid a k němu jsem po dlouhé době dospěla.
Teprve poté jsem si uvědomila, že předvánoční úklid, který jsem musela nedobrovolně podstupovat během celého dětství, kvůli neustálému omílání o jeho nutnosti nejde z mého podvědomí vymazat. Nepatřím mezi nadšené pravidelné uklízeče a musím si na závěr přiznat, že jsem vlastně ráda, že existuje něco, co mě donutí ve velkém zamávat se špínou v domácnosti. Happy end. Stejně tak banální a neustále omílané rady o nebezpečí svíček a prskavek, které se nápadně podobají těm, jak nejlépe uklidit na Vánoce, můžeme najít na webových stránkách Hasičského záchranného sboru. „Zapálenou svíčku nelze odložit kamkoli a na cokoli. Svíčka by měla být umístěna na stabilní nehořlavé podložce bránící přímému kontaktu hořící svíčky s podkladem (chvojí apod.),“ zní jedna z rad od hasičů. Nebo: „Dávejte pozor na děti, aby si bez dozoru nehrály se svíčkou či prskavkou.“ Jak moudré rady! Takové nám vštěpovala soudružka učitelka v první třídě.
Vzpomínám ale na svoje příbuzné, kterým o Vánocích shořel celý obývák. Zapomněli zhasnout adventní věnec. A určitě si také mysleli, že veškeré poučky o požární ochraně mají v malíčku.
I přes všechny maléry v domácnostech patří z pohledu hasičů Vánoce k nejklidnějším obdobím v roce. Lidé vzniklé nehody často zlikvidují sami. Loni hasiči ve dnech 24. a 25. prosince zasahovali u 396 mimořádných případů, což je o čtvrtinu méně, než je celoroční průměr.
Mám pocit, že veškeré poučky, které se opakují stále dokola, sice všichni dobře známe, ale náš mozek je už jejich recyklací otupělý a registruje je jen povrchně. Skutečný význam těchto rad si ale uvědomíme až při setkání s nimi v realitě. Tak šťastné a veselé!
