Sobota 4. května 2024, svátek má Květoslav
130 let

Lidovky.cz

Jak strany „házely vidle“

Česko

Speciální vydání LN - Zpravodajství, reportáže

REPORTÁŽ

PRAHA „Dneska už asi nikoho nezvolíme, myslím, že se nedohodneme ani na samotné proceduře,“ odhadoval místopředseda poslanců ČSSD David Rath. Bylo krátce po osmnácté hodině a k samotné volbě prezidenta se zákonodárci ještě ani nepřiblížili. Ve Španělském sále Pražského hradu a v jeho kuloárech tou dobou už několik hodin probíhaly bouřlivé hádky o samotný způsob volby.

Ta chvíle, kdy hlasování skutečně začalo, pak přišla znenadání. Poslanci si nejdříve odhlasovali, že nebudou jednat po deváté hodině. A těsně před půl devátou hlasování začalo. A veřejně. To bylo skutečné překvapení.

Hádali se celý den Hádky o to, zda se bude hlasovat veřejně, či tajně, přitom poslancům zabraly celý den. V některých chvílích už ODS připouštěla, že je ochotna akceptovat i veřejnou volbu. Pozdě odpoledne se zase po dohadovacím řízení zástupců stran zdálo, že může projít hlasování tajné. I tyto snahy ale vždy vinou jednoho ze znepřátelených táborů vyzněly do ztracena.

Zejména ODS způsobil už ráno šok šéf sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který společnou schůzi horní a dolní komory parlamentu řídil. Přestože se ve čtvrtek v noci zástupci sněmovny, Senátu a politických klubů dohodli, že se bude v obou komorách hlasovat o způsobu volby zvlášť a poté obě komory dohromady, Vlček v pátek přišel s úplně jinou variantou: Podá se návrh na tajnou volbu v obou komorách, a pokud v jedné z nich neprojde, budou zákonodárci volit veřejně. „To od něj byl podraz. Dohoda ze čtvrteční noci zněla úplně jinak,“ poznamenal jeden ze senátorů ODS. Právě jejich klub má přitom v horní komoře většinu, a tak by tam zvítězila volba tajná. Na rozdíl od sněmovny, kde proti ní byli všichni s výjimkou ODS a části lidovců.

Sami sociální demokraté blízcí vedení strany připouštěli, že Vlček postoj změnil po nátlaku lídrů socialistů v čele s Paroubkem. V tu chvíli se zdálo, že bude celá volba definitivně zablokována.

A zákonodárci ODS začali pomalu připouštět i veřejnou volbu. „Za sebe říkám, že volba musí proběhnout, i kdyby měla být veřejná. Pokud by se tak nestalo, byl by to ohromný trapas, a to si nemůžeme dovolit,“ líčil krátce po poledni poslanec ODS Daniel Petruška a obdobně hovořili i mnozí další občanští demokraté. Nakonec volili veřejně Teprve kolem patnácté hodiny začaly strany jednat o jiné organizaci procedury. „Vypadá to, že se dohodneme,“ říkal šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. To byl ale špatný odhad. Až téměř o hodinu a čtvrt později přišlo na řadu takzvané dohadovací řízení o způsobu volby. „Každá komora bude hlasovat zvlášť, a pokud budou odlišné výsledky, rozhodne společné hlasování,“ hlásil dohodu místopředseda Senátu za ODS Jiří Šneberger. Jenže návrh, který v dohadovacím řízení schvalovali i komunista Václav Exner a socialista Zdeněk Jičínský, poté jejich strany spolu se zelenými ve sněmovně smetly ze stolu. „To byl individuální názor pánů Exnera a Jičínského. S nikým to nekonzultovali. My nikdy netvrdili, že mají obě komory hlasovat dohromady,“ vysvětloval Rath, proč smetli návrh, se kterým souhlasil i jejich odborník na ústavu Jičínský.

„Mělo by se hlasovat veřejně, ale ODS do toho zase hodila vidle. A já už teď říkám, že jestli teď s něčím přijdou oni, hodíme do toho vidle zase my,“ uvedl Rath. Jiný politik ČSSD blízký vedení strany ale pod podmínkou anonymity přiznal jiný důvod: „Dokázali jsme si spočítat, že by nakonec prošla tajná volba.“ K hlasům ODS se totiž přidal i dostatečný počet lidovců.

O to překvapivější bylo hladké hlasování o veřejné volbě. ODS tajná volba nevyšla. V samém závěru proto museli souhlasit i s volbou veřejnou - nic jiného jim totiž už nezbylo. „Už jsme tomu nemohli zabránit jinak než obstrukcemi. Ale nechtěli jsme být jako oni,“ krčil rameny těsně před začátkem včerejších dvou kol voleb jeden ze zákonodárců ODS.

Autor: